Výsledky hledání míst

Raně barokní zámek byl postaven pravděpodobně v 15. stol. Za Turbů (r. 1767) byl přestavěn do podoby dlouhé, jednopatrové obdélné budovy s dvěma plochými rizality. Dnes je zámek s areálem dlouhodobě bez využití.

Zřícenina věže je posledním zbytkem kostela, připomínaného poprvé 1374 a zbořeného v polovině 18. stol. Větší část věže se zřítila 1. 12. 2002.

Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Dělostřelecká renesanční věž z 15. století postavená na skalce severně nad centrem Mikulova. Chránila z této strany snadno ohrozitelné město a zámek. Dnes slouží jako vyhlídka.

Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".

Zříceniny hradu poprvé zmiňovaného r. 1318. Ve 2. pol. 15. st. připojen k blízkému Konopišti. Zanikl patrně v době poděbradských válek. Ještě r. 1495 se však připomíná jako tvrz.

Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Zřícenina gotického hradu založeného pány z Krašova v r. 1232. V 15. stol. přistavěno rozsáhlé předhradí. Koncem 17. stol. barokně upraven na letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán svému osudu.