Výsledky hledání míst

Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález.

Dvůr plaského kláštera jehož část, sloužící k ubytování opata, je někdy nazývána zámečkem. Byl postaven v letech 1752 - 1764 opatem Silvestrem Hetzerem a Fortunatem Hartmanem. V západní části dvora stojí obytný zámeček s kaplí sv. Floriána.

Dvůr s panským domem vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín. Dnes v soukromém vlastnictví.

Historický hospodářský dvůr Paseky z přelomu 17. a 18. stol. Založen správcem šilheřovického panství jezuitou P. Janem Jantoschem, po němž byla nazvána i nedaleká osada pro zaměstnance dvora Antošovice (Jantoschowitz). Po r. 1742 dvůr i s okolím připadl Prusku, v r. 1920 zpět Československu.

Hospodářský dvůr plaského kláštera, postaven roku 1725 opatem Evženem Tyttlem na místě staršího hospodářského dvora, který patřil ke hradu Krašov.

Památkově chráněný soubor mohutné patrové stodoly z pohledového režného zdiva s navazující ozdobnou ohradní zdí ze stejného materiálu. Obě stavby jsou součástí zachovalého panského dvora z konce 19. století.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Zemědělský dvůr založený kolem roku 1851 hrabětem Wladimírem Mitrovským. Čtyřkřídlý dvůr sloužil jako zemědělské zázemí pro panství Sokolnice.

Zámek nechal na konci 17. stol. vybudovat Karel z Lichtenštejna jako dům vrchnostenského úředníka moravskokrumlovského panství. V r. 1835 byl panský dvůr zrušen a zámek se stal prostým obytným domem. Od r. 1948 sloužil jako kanceláře místního statku. Dnes bez využití.

V letech 1768-75 postavili loučtí premonstráti barokní zámek. R.1835 jej koupil baron Karel Emanuel. Koncem 19.st. byl klasicistně upraven. Ve 2. pol.20.století se zámek stal majetkem státu a silně zchátral.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Rozhledna, 940 m n. m. Před 2. svět. válkou zde stála dřevěná turist. chata s rozhlednou. R. 1970 post. nová rozhledna sloužící vojenským účelům jako radarová stanice. Dnes v soukr. vlastnictví. Byla vystavěna bez kousku železa (silikonové šrouby).

Rozhledna 15 m vysoká, 516 m n. m. Vystavěna r. 1896 z popudu radního města Rumburk Augusta Wenschucha na jeho vlastní náklady. Stavitel J. Hampel. Na poč. 90. let zchátralá, díky veřejné sbírce zrekonstruována a znovu otevřena r. 1995. Poté opravována v r. 2008. Nyní ve správě KČT Krásná Lípa.

Společnost Činěveské historie uchovává a obnovuje památku cukrovarské úzkorozchodné řepařské drážky, která byla v provozu v letech 1902-1950 a do Činěvsi dovedena r. 1920. Obnovený úsek drážky s ukázkou kolejí a informačním panelem je u výjezdu silnice II/330 z obce na silnici I/32.

Barokní zámek nechal kolem r. 1654 postavit nejdříve snad jako skromnou přízemní stavbu Vilém Lamboy na místě zaniklé tvrze z r. 1572. Hrabě Ludvík Colloredo z Wallsee nechal kolem r. 1688 zvýšit zámek o jedno patro a přistavěl další dvě křídla.