Výsledky hledání míst

Zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie z r. 1666 nad Lutovou. Kostel za Josefa II. zrušen. Po nezdařeném odstřelu zůstala dodnes stát západní stěna. Před zříceninou každoročně sloužena poutní bohoslužba. Zastavení křížové cesty přenesena na místní hřbitov.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Kostel byl vybudován v r. 1589 a sloužil jako farní. V r. 1806 byl opraven a v r. 1834 měl tři oltáře. Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a kostel se stal součástí vojenského újezdu Libavá. Od té doby chátral a dnes je již zříceninou.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Barokní kostel se špitálem byl vybudován r. 1691 přestavbou pův. kaple z r. 1518. R. 1939 byla oblast vysídlena a stala se vojenským cvičištěm, později hraničním pásmem. Chátrající kostel byl r. 1967 zbořen. Po r. 1989 byla zrušena hraniční oblast, r. 1992 vyznačeny základy kostela a místo upraveno.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.

Chátrající novogotický kostel nad obcí na západním úbočí Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží v západním průčelí a polygonálním odsazeným presbytářem. Na západě plochostropé lodi kruchta. Uvnitř zbytky novogotického zařízení.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

Barokní kostel z první čtvrti 18. stol. na místě staršího, poprvé doloženého 1356. Sousední velká fara postavena 1733, poslední rekonstrukce kostela 1892–3. Po roce 1945 zchátral, v současnosti de facto ruina. Fara prodána soukromníkovi, v opravě.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.