Výsledky hledání míst

Dvoukřídlý renesanční zámek vystavěn Lobkovici v 1. polovině 16. stol. Za třicetileté války zdevastován. V 18. století zrekonstuován a vyzdoben umělci jako jsou: Reiner, Braun, Brokoff. V 19. století barokní fasáda nahrazena jednoduchou klasicistní.

Tříkolejný most se zabetonovanými ocelovými nosníky se několik let po svém dokončení 4. 2. 1931 zapsal do historie Čech jako místo krvavého střetu nezaměstnaných (vyprovokovaných senátorem za KSČ) a četnické jednotky, který stál čtyři lidské životy.

Kašna dudáka z r.1923 z last.vápence. Autor Johan Adolf Mayerl.

Raně klasicistní zámek vznikl přestavbou staršího objektu v roce 1790, kterou pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu provedl Johann Amon. Zámek je dnes majetkem obce a nachází se v něm penzion a restaurace.

Jáma Alexandr vybudována v letech 1896 - 98. Technický komplex transformuje barokní zámeckou kompozici čestného dvora do průmyslové architektury. V roce 1926 byla Jáma Alexandr začleněna do areálu Dolu Zárubek.

Důl Ema a Lucie (Emma Lucia) založen hrabětem J. M. Wilczkem r. 1861. Těžba na Emě probíhala od r. 1868, sousední Lucie byla jámou větrnou. Pro vyčerpání zásob byl důl r. 1933 uzavřen a obě jámy r. 1934 zasypány. Zbytek areálu delomován v 60. l. 20. st. Důl dosáhl hloubky 438 m a úrovně 10. patra.

Zlikvidovaný Důl Heřmanice ve stejnojmenné části Ostravy. Původně založen r. 1942 jako Důl Viktorie, později přejmenován na Generalisimus Stali, Velkodůl Stalin a Rudý říjen. Od r. 1993 uzavřen, v r. 1998 zlikvidovány jámové budovy i cenná kozlíková těžní věž. Zachovány administrativní objekty.

Památkově chráněné objekty z režného zdiva bývalého dolu Jan Maria. Založen r. 1852 hr. Janem Maria Wilczkem na místě jámy č. IV. Několikrát modernizován a rozšiřován. Ocelová těžní věž z r. 1904 se nedochovala. V r. 1963 důl zrušen.

Zachovaná ocelová těžní věž a těžní budova Jámy JIndřich, bývalé jámy č. X. Jáma založena r. 1846, těžní věž pochází z r. 1872. V roce 1979 jáma zasypána.

Bývalý černouhelný hlubinný důl Josef založen r. 1830 a pojmenován po hr. Františku Josefu Wilczkovi. V r. 1842 koupil polovinu důlního pole Salomon Mayer Rothschild. Těžba probíhala v l. 1847 -1863, poté sloužil důl jako pomocná vodní jáma nedalekému dolu Jindřich. R. 1881 jáma zasypána.

Druhý dosud funkční jáchymovský důl vznikl pod názvem Heleneschacht kolem roku 1520. Od roku 1764 majetkem města, tehdy při oživení dolování rekonstrukce nadzemních objektů. Při návštěvě císaře Josefa II. byl po něm pojmenován. Roku 1901 zasypán, 1948 obnoven pro těžbu uranu. Poslední úpravy 1987.

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je nejstarší a zároveň nejmenší u nás. Začalo se zde těžit v r.1755. V té době bylo napojeno na oslavanskou elektřinu i město Brno nejvyšším napětím v tehdejším Rakousku-Uhersku. V r. 1992 byl provoz na dole Kukla zastaven a věže demontovány.

Bývalý slavný cínový důl Mauritius, v němž se těžilo od r. 1545 do r. 1944, se nachází nad Hřebečnou. Od r. 2014 je od května do září částečně zpřístupněn. Ve štole Kryštof jsou umístěny informační tabule, jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob. Nutná předchozí rezervace.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Hornické muzeum v budovách bývalého dolu Michal. Expozice zachycuje život a práci horníků, prohlídka vedena po stopách horníků nastupujících do práce.