Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov z roku 1713, rozšířen roku 1847. Poslední pohřby za 2. světové války. Sousedí s budovou bývalého židovského obecního domu z 18. století.

Zachovalý židovský hřbitov z konce 19. století v dolní části města Frýdku. V současné době přístupný jen příležitostně.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Židovský hřbitov založený počátkem 18. století byl využíván židovskou náboženskou obcí v nedalekém Křivsoudově. Umístění na osamělém místě asi 500 m od vsi Studený.

Zaniklé místo židovského hřbitova, pietně upraveno

Malý hřbitov poutnovské obce, která existovala od 17. stol. do přelomu 19. a 20. století. Pohřby do konce 30. let z obcí v okolí. Dnes se ztrácí v porostu mezi lukami.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Židovský hřbitov byl založen přibl. v 1. pol. 15. stol., nejstarší z 313 dochovaných náhrobků je z r. 1694. R. 1802 byl poničen požárem (dřevěné náhrobky), r. 1945 byl těžce poškozen při válečných bojích. Hřbitov je unikátní náhrobky polského (slezského) typu. R. 1958 byl prohlášen národní památkou.

Židovský hřbitov na okraji města Litomyšl, založený v 70. letech 19. století. Od 2. sv. války pustý, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí.

Hřbitov na severovýchodním konci města, založený patrně již ve 2. pol. 15. stol.. První zmínka pochází až z r. 1574. Poslední pohřeb v r.1942, poté devastován, nyní v postupné rekonstrukci.

Hřbitov z r. 1650, nejstarší náhrobek z r. 1677. Poslední pohřby r. 1943. Dochovala se řada cenných barokních a klasicistních náhrobků.

Menší židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století nedaleko centra obce při silnici na Soláň. Zajímavostí je náhrobek zakladatele zdejších skláren Salomona Reichla.

Židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší čitelné náhrobky jsou ze 17. stol. Poslední pohřeb před rokem 1943.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Chátrající hřbitov se nachází nad obecním hřbitovem, nad kostelem sv. Martina. Byl založený nejpozději v 17. stolení a nejstarší náhrobek pochází snad již z roku 1619.