Výsledky hledání míst

Malá osada z 1. pol. 16.st. s původními roubenými chalupami, židovskými zděnými patrovými domy. Dům čp. 43 byl původně synagoga. Za vsí je židovský hřbitov z pol. 18.st.

Malý barokní zámeček postavila počátkem 18. stol. Veronika Přepyská z Rychmburka na místě bývalé tvrze zmiňované již r. 1365, kdy ji vlastnil Dythart z Řevnovic. Zámeček v r. 1825 vyhořel a nebyl obnoven.

Zámek byl postaven na místě pův. tvrze (1326). Renesančně přestavěn Karlem st. ze Žerotína v l. 1595-1617. Raně barokně upraven v l. 1649-60. R. 1897 prodán hraběnkou L. Skrbenskou obci, poté zde byla škola, skladiště či ústav pro mládež. Od r. 2002 v majetku obce, je zde muzeum a kulturní centrum.

Dřevouhelná vysoká pec Barbora založena hrabětem z Vrbna a Bruntálu r. 1805, v provozu v letech 1810-1874. Do r. 1951 v objektu provozována pila. Jediná plně zachovaná technická památka tohoto druhu ve střední Evropě. Dnes na nepřístupném soukromém pozemku.

Barokní, dvoukřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem r. 1700 hrabětem Františkem Mikulášem Morzinem. Zámek je nyní majetkem města Písku a je v něm zřízen domov důchodců.

Původní tvrz ze 14. století byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. V pol. 18. století byl zámek přestavěn barokně a roku 1875 regotizován. Dnes se zámek nachází v soukromém vlastnictví a je postupně opravován.

Zámek byl přestavěn ze starší vyhořelé tvrze v l. 1668–1674 stavitelem Antoniem de Maggi a sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Později zde byla umístěna škola a po jejím přestěhování do jiné budovy v roce 1982, je zámek téměř prázdný.

V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Jedno až dvoupatrový zámek vystavěný baronem Janem Mundym v letech 1866–1868 v centru obce. V letech 1899–1947 chudobinec. Dnes sídlo obecního úřadu a restaurace.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

Krytá dřevěná vyhlídková věž byla vybudována u silnice vedoucí z Drnovic k Památníku Ploština. Stavba probíhala v 1. polovině roku 2023 a zpřístupněna byla koncem července. Vzhledem k umístění na úbočí kopce poskytuje výhled pouze jižním směrem na Bílé Karpaty.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1390. Drželi ho synové Dobrohosta z Ronšperka. Po r. 1459 se jeho majitelé střídali a hrad pustl. V 16. stol. byl již pustý. Je jedním z mála zaniklých sídlištních komplexů, jejichž součástí je i hrad. Zachovány jsou zbytky zdí.