Výsledky hledání míst

Trojkřídlý barokní zámek byl přestavěn ze starší tvrze v roce 1708 architektem Jakubem Augustonem ml. pro rod Morfinů. V l. 1759–60 zde působil jako kapelník zámecké hudby Josef Haydn. Dnes zámek není přístupný veřejnosti.

Komplex starého raně renes. zámku z přelomu 16. a 17. stol. a nového barokního z 18. stol. postaveného rodem Taafů. Po r. 1792 v majetku Larischů ztratil zámek sídelní funkci. Od 2. pol. 20. stol. zámek chátrá a je využíván k bydlení.

Takřka neznatelné terénní pozůstatky zanikající vodní tvrze na česko-polské hranici v poli ve východní části vsi. Tvrz založili Václav a Stanislav z Marklovic či jejich potomci někdy na počátku 14. stol. Později jí nahradil r.2005 zbořený zámek.

Dnes zaniklý zámek byl postaven patrně v průběhu 17.–18. stol. V r. 1947 se stal majetkem státu a používali ho zemědělci. Po r. 1990 byl vrácen potomkům původních majitelů, kteří ho prodali a nový majitelé nechali zbytky zámku odstranit.

Známý skalní útvar na východních svazích Smrčiny (810 m), tvořený pískovcovými skalními bloky východo-západního směru ve střední části potoku Mazák. Oblíbené cvičné místo horolezců. Přístupné po turistické značce.

Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Původní tvrz Deymů ze Stříteže, později přestavěna na zámek. Ve východním křídle dochovány klenby a sgrafita. V 18. století bylo přistavěno křídlo, ukončené kaplí sv. Anny. V současné době slouží k bydlení.

Okrouhlé tvrziště, obklopené rybníčkem (příkopem) v dolní části vsi sloužilo v 15.–17. století jako sídlo zdejší drobné šlechty (manů frýdlantských pánů). Po jeho zániku převzal jeho funkci nedaleký poplužní dvůr.

Dvojitá šachtová pec postavená stavitelem Patleichem pro První spolek ku vyrábění vápna ve Vápenném Podole v roce 1873, je nejstarší a jedinou dosud stojící pecí v obci.

Pozůstatky jednoho ze tří zdejších manských sídel v dnešním domě č. p. 194, obytném stavení hospodářského dvora u kostela. Do 20. let 17. století královské léno přešlo za Albrechta z Valdštejna na majitele Frýdlantu, od roku 1655 jejich přímým majetkem. Od roku 1926 soukromý majetek.

V zámek byla kolem roku 1780 přestavěna starší tvrz z r. 1401, jejíž pozůstatky jsou patrné ve východním křídle starého zámku. V roce 1870 byl zámek podle projektu architekta V. Sigmunda rozšířen. V současné době je v zámku umístěn dětský domov.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Barokní zámek vystavěný R. 1677 Jezuity z dolnopřímské tvrze. Vletech 1842 – 1843 proběhla další přestavba zámku. V r. 1879 koupil zámek Jan Harrach a v roce 1945 jim byl zkonfiskován a připadl obci.

Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.