Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.

Rozhledna (18 m, 1019 m n. m.). Již r. 1836 zde stávala dřevěná rozhledna, poté v l. 1888–1890 železná rozhledna, postavena německým spolkem Riesengebirgsverein. R. 1890 tu nechal postavit hrabě J. Harrrach dřevěnou chatu a r. 1892 kamennou rozhlednu. Chata zanikla r. 1943, nová postavena r. 2009.

R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Výstavná předměstská budova, zvaná Zámeček ve východní části Mohelnice. Vystavěl ji obchodník Petr Magin r. 1801. Hodnotná klasicistní budova s barokními prvky.

Statek na samotě nad obcí, první písemné zprávy jsou z první pol. 20.století. V 80.letech vznik cvičného dostihového závodiště. V r. 1989 Zámeček navrácen původním majitelům. Po prodeji objekt vyrabován. Po revitalizaci vybudován jezdecký areál, probíhá zde zemědělská prvovýroba a agroturistika.

Novorenesanční vila, postavená architektem Františkem Schmoranzem st. pro Jiřího Larische-Mönicha. Areál sloužil za 2. světové války nacistickému vojsku. Po válce v rukou podniku Tesla a Foxconn. Od r. 2015 majetek Čs. obce legionářské a upravován na muzeum.

Dnes už jen místo původní valové fortifikace ne zcela přesně určeného názvu a funkce nad řekou Jihlavou, u něhož chybí jakékoli historické zprávy.

Zámek stojí na místě původní dřevěné tvrze (13. stol.). Ve 14. stol. za arcibiskupa Arnošta z Pardubic postaven kamenný hrádek. Po r. 1670 za arcibiskupa M. F. Sobka z Bílenberka opraven a barokně rozšířen. Po r. 1849 sídlem báňské školy. Opraven v 70. - 80. l. 20. stol. Dnes galerie a TIC.

Zámeček Staré Ždánice, bývalá neorenesanční rezidence mlynářského rodu Prokešů, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později ji baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantizující architekturou, unikátním starožitným zařízením a vnitřní výmalbou. Obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Barokní fara při kostele sv. Jakuba ve Vidžíně postavena r. 1753 klášterem premonstrátů v Teplé a sloužila jako letní sídlo opatů. Nyní soukromé ubytovací a stravovací zařízení zvané Zámecká fara s možností prohlídky. Objekt od r. 1958 památkově chráněn.

Raně barokní stavba ze 17. století s valbovou střechou. Od r. 1965 sídlo Galerie moderního umění. Díla českých umělců přelomu 19. a 20. století. Kromě toho jsou zde proměnné výstavy všech oborů, koncerty, divadelní představení, literárních večery. Před galerií park s bustami zámeckého archiváře.

Kamenná kašna uprostřed velkého nádvoří zdejšího zámku. Z jaké doby pochází, nezjištěno; uváděn je renesanční původ. Ve tvaru kvadrilobu se stěnami ze žulových bloků; pod horním okrajem na čele oblounová římska. Památkově chráněná.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.