Výsledky hledání míst

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Na místě zámku stávala gotická tvrz. Berkové z Dubé r.1541 přestavěli v renezanční zámek. Přestavba v r.1665–1715 a v r.1741. V r.1850–1851 upraven ve stylu druhého rokoka pro Ferdinanda V. Interiéry vyzdobil J.Navrátil, zůstaly zachovány dodnes.

První, starší tvrz postavena asi koncem 14. století. Stojí při vjezdu do dvora. Obvodové zdivo dosahuje síly až jeden metr. V severovýchodním nároží je přistavěna okrouhlá věž. Část objektu stále slouží jako byty.

Zámecká budova byla údajně postavena roku 1803 Adolfem z Pöttingu. Roku 1830 změněn na byty panských úředníků. V současnosti nevyužívaný a chátrá.

Tvrz postavená po roce 1602 Burianem Trčkou z Lípy. Později ztratila svou funkci. Od roku 1648 v majetku Walmerodů, v letech 1830 až 1924 patřila Auerspergům. Poté v majetku města Čáslav.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze roku 1724, kterou provedl František Karel Vratislav z Mitrovic. Později zámek chátral až na drobné opravy z počátku 20. stol. Dnes je veřejnosti nepřístupný.

Kovová rozhledna s točitým schodištěm byla postavena v roce 2020 na místě původní z roku 1967 na den přesně po 53 letech. Rozhledna byla postavena z veřejné sbírky. Je zde vynikající kruhový rozhled na Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, Javoří hory i Adršpašsko - teplické skály.

Rokokově upravený renesanční zámek v podobě po přestavbě z let 1772-1775. Po r. 1990 stavbu zrestituovali původní majitelé a po nutných opravách pronajali rodině Carla Albrechta Waldsteina do r. 2005 jako rodinné sídlo. Běžně nepřístupný zámek je nabízen pro konání svateb nebo k pronájmu.

Lovecký zámeček na úpatí Ždánova vystavěný knížetem Gustavem z Lamberka.

Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.

Rozhledna (18 m, 1019 m n. m.). Již r. 1836 zde stávala dřevěná rozhledna, poté v l. 1888–1890 železná rozhledna, postavena německým spolkem Riesengebirgsverein. R. 1890 tu nechal postavit hrabě J. Harrrach dřevěnou chatu a r. 1892 kamennou rozhlednu. Chata zanikla r. 1943, nová postavena r. 2009.

R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Výstavná předměstská budova, zvaná Zámeček ve východní části Mohelnice. Vystavěl ji obchodník Petr Magin r. 1801. Hodnotná klasicistní budova s barokními prvky.