Výsledky hledání míst

Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.

Snad ještě gotický panský Horní dvůr byl po roce 1640 rozšířen o pivovar. Postupně prošla obě zařízení mnoha přestavbami a úpravami. Po roce 1945 se změnila na skladové prostory a obydlí pro sociálně slabé obyvatele města. Tomu odpovídá jejich stav.

Objekt pivovaru a jeho areál tvoří exponovanou dominantu vstupního prostoru skanzenu. Je z roku 1612 s renesančním jádrem, přestavěn barokně. Mohutný obdélný přízemní nepodsklepený objekt se zděnými štíty s okenními otvory. Areál objektu je ohrazen ohradní zdí se vstupní bránou. Památkově chráněn.

Z původního vdovského sídla krumlovských paní se koncem 16. století vyvinula zbrojnice, změněná v letech 1625–30 na panský pivovar. Ten zde pod různými firmami funguje dodnes, veřejnosti kromě svých výrobků nabízí možnost prohlídek a restauraci.

Historický vrchnostenský pranýř z roku 1693 se po dvojím přestěhování nachází na okraji arboreta při zámku v Žampachu. Je dosud opatřen kovovým okem k přivazování provinilců.

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.

Velký dům na jihozápadním rohu teplického Zámeckého náměstí vznikl v letech 1810–1811 jako sídlo vrchnostenských úřadů. Postaven na místě objektů poškozených velkým požárem města r. 1793. Po r. 1945 postupně zchátral, od r. 1990 předmět majetkové spekulace. Ještě r. 2016 prázdný nabízen k prodeji.

Soláň s výškou 861 m n.m. leží v CHKO Beskydy při Vsetínských vrších. Místo je významnou turistickou a lyžařskou lokalitou.

Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Původní vodní tvrz (či hrad, prameny jsou v tomto ohledu nejednotné) postavená kolem roku 1350 byla přestavěna na jednopatrový zámek, který byl roku 1850 regotizován. Zámek má trojúhelníkové nádvoří. U zámku je rozsáhlý zámecký park.

Nevysoká dřevěná rozhledna se nachází na jižním okraji osady Vrchovina (část obce Sychrov) jižně od sportovního letiště Hodkovice nad Mohelkou. Stojí na soukromém pozemku mezi výběhy pro koně a je od konce roku 2015 volně přístupná.

Již velmi setřelé terénní náznaky tvrziště v centru obce poblíže kostela. Archeologicky byla tvrz, nazývaná Krähenstein, datovaná od poloviny 14. stol. do počátku 16. století.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.