Výsledky hledání míst

Jednopatrový masivní dům v centru obce s nárožní bosáží, dvoupatrovými arkádami a jedním rohovým opěrným pilířem je považován za renesanční tvrz z 2. poloviny 16. století, která je v roce 1591 zmiňována v soupisu majetku pro Jana staršího ze Žerotína, majitele losinského zámku.

Honosnou neorenesanční vilu všeobecně nazývanou zámečkem nechal postavit v roce 1882 podnikatel Eduard Viereck jako své reprezentační sídlo. V roce 1904 ji prodal manželům Chowanetzovým. V roce 1945 byl "zámeček" zkonfiskován a přešel do majetku státu. Dnes je v něm umístěna mateřská škola.

Bývalý areál hospodářského zázemí frýdeckého zámku s pivovarem, mlýnem a valchou získal r. 1855 F. Landsberger, který zde zřídil bělidlo, úpravnu a mandlovnu tkanin. Jeho syn Adolf manufakturu modernizoval, rozšířil a doplnil o neohistorizující obytnou vilu s parkem. Od r. 1946 součást Slezanu n.p.

Dvoupodlažní klasicistní vilu si dal v roce 1842 na okraji zámeckého parku postavit tajný rada a velmistr řádu maltézských rytířů Adolf Podstatzky-Lichtenstein (1805–1898), mladší bratr tehdejšího majitele Telče, Leopolda II. Františka. Dnes zde sídlí Lesy České republiky, lesní správa Telč.

Novogotická vila na místě barokní usedlosti, zachycené na Huberově plánu Prahy z r. 1769. Usedlost koupil r. 1853 Václav rytíř Bělský a v 60. letech 19. stol. ji dal přestavět . Za 2. sv. války vilu užívalo gestapo. Po válce zde bylo Mexické velvyslanectví a poté rezidence Britského velvyslanectví.

Rustikální dvoupatrová vila v nárožní poloze na křižovatce nedaleko krajské nemocnice. Postavena v roce 1938 architektem Bedřichem Adámkem pro MUDr. Jana Příbrského. Hodnotný příklad meziválečné architektury. Koncipována pro veřejnou (přízemí praxe stavebníka) a obytnou (1. a 2. patro) funkci.

První secesní stavba v Moravské Ostravě s nevázanou fasádou tzv. rostlinné secese. Postavena v r. 1903 pro dr. Julia Elsnera patrně stavitely Ferdinandem Mainxem a Leopoldem Poppem.

Vilu v historizujícím slohu si nechal v r. 1895 postavit sladovník, představený olomoucké židovské náboženské obce a člen městského zastupitelstva Eduard Hamburger. Architektem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner a stavební práce vedl Johann Aulegk.

Secesní obytný dům ostravského architekta a stavitele Felixe Neumanna z r. 1902 podle jeho vlastního projektu na nároží Přívozské a Českobratrské ulice. Dům reprezentuje především bohaté členění štukové fasády s rostlinnými a živočišnými motivy.

Novoklasicistní dvojpodlažní vilu si nechal v letech 1921-1922 postavit podle projektu architekta Josefa Hoffmanna významný podnikatel Friedrich Grohmann. Dnes je kulturní památkou.

V r. 1863 koupil Zborovice Dr. Jonáš Friess se svou sestrou Antonií Redlichovou, kteří si v l. 1890-1891 nedaleko zámku nechali postavit vilu (Nový zámek) a hrobku. Stavbu v historizujícím slohu projektovali vídenští architekti F. Fellner a H. Hellner. Od r. 1947 slouží areál účelům sociální péče.

Vilu v neorokokovém slohu nechal v roce 1898 postavit Hans Passinger. Autorem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner. Stavební práce provedl Johann Aulegk.

Sídlo II. generace rodu von Liebieg v uměřeném antikisujícím stylu inspirovaném palladiánskou renesancí vzniklo 1871–2 přestavbou objektu v sousedství libereckého zámku. Majetkem rodiny do roku 1945, od následujícího roku do r. 2014 sídlem oblastní galerie, poté bez využití.

Vila ve stylu alpské roubenky z r. 1921 podle projektu Maxmiliána Duchoslava. R. 1922 ji koupil podnikatel Richard Dubský. Za války ubytovna Hitlerjugend. Po válce kolej pro prominentní zahraniční studenty, poté sídlo Prognostického ústavu a VŠE. Dnes soukromá. Památkově chráněná od r. 1993.

Neorenesanční vilu nechal postavit továrník J. Vosáhlo v l. 1900–01. Architektem byl projektant Jan Vejrych. Vila byla po r. 1948 znárodněna, nevhodně využívána (v 80. l. 20. stol. opravna zemědělských strojů) a postupně zchátrala. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR. V rekonstrukci.