Výsledky hledání míst

Zámek byl vystavěn pravděpodobně v r. 1673 na místě starší tvrze pro Fr. Edmunda Putze a patrně v l. 1713–17 byl barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1731 koupil zámek hrabě Hatzfeld a zavedl zde těžbu českých granátů. Dnes je v zámku dětský domov.

Barokní, klasicistně přestavěný zámek na místě starší tvrze, postaven nejpozději koncem 18. století. Zámek byl řadu let v majetku JZD, na počátku 21. století ve špatném stavu, dnes je opravován.

Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.

Renesanční zámek byl postaven na přelomu 16. a 17. století Jáchymem Pivcem z Klinštejna a Hradčan. Zámek v roce 1985 vyhořel. V současné době patří soukromé firmě a je na prodej.

Řád německých rytířů nechal po roce 1708 postavit barokní zámek. Počátkem 19.st. přestavěn empírově a r. 1839 přistavěna kaple. Po r.1918 rezidence olomouckého arcibiskupa. V současnosti zchátralá a požárem (1986) poničená budova.

Tvrziště pravděpodobně ze 14. stol. ležícím nad kostelem, nedaleko silnice Ústí n. O.– Česká Třebová. Tvrz byla pravděpodobně založena na ochranu vzdáleného majetku Zbraslavského kláštera. V r. 1753 byla zde postavena zvonice zbořená poč. 20. stol.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.

Tvrz v Dlouhé Vsi, dnes části obce Vrchoslavice, v r.1355 vlastnil Jan z Kravař, později střídala své majitele. Zanikla za česko-uherských válek.

Rozptýlená zástavba po obou stranách údolí vznikla během 18. a 19. století. Dodnes se v původním stavu dochovalo několik větších usedlostí, řada původně obytných zpravidla nevelkých roubených domů manufakturních dělníků a drobných sakrálních objektů. Roku 2004 byla vyhlášena VPZ.

Památkově chráněná zděná uzavřená usedlost na západní straně návsi, pravděpodobně ze 17. stol.

Zaniklá tvrz pravděpodobně ze 14. stol. stojící ve vsi. Je poprvé připomínána v r. 1528 při dělení majetku bratrů Dívčických ze Sudoměře. V r. 1642 označena jako pustá; později patrně obnovena (zmínka v r. 1740 o opravě střechy). Zánik neznámý. Ani místo, kde stála, není přesně lokalizováno.

Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.

Kaplička chránící pramen byla postavena v 17. stol., původně byla jen dřevěná. R. 1873 byla vedle postavena zděná kaple Bolestné Matky Boží (arch. Ondřej Martínek z Domažlic). Ke kapli vede křížová cesta z r. 1882. Dřevěná kaplička r. 1908 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová zděná kaple.

Přes 36 m vysoká kovová rozhledna Dobrá Voda stojí od podzimu 2021 na vrchu stejného jména nad Horní Planou. Stojí na vrcholu ve Stifterově parku a doplňuje areál poutního kostela se zázračnou studánkou a Stifterovým pomníkem. Je trvale volně přístupná.

Zřetelné tvrziště po první ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí na jihozápadním okraji Dobré Vody, dříve bylo považováno za mohylu.