Výsledky hledání míst

První písemná zmínka o obci pochází z r. 1349. Za husitských válek ves zanikla. Později byla obnovena pouze její část. V centru obce u hlavní silnice stojí zvonice, která navazuje na sousední budovu. Před vchodem do zvonice je černozlatý kříž.

První písemná zmínka o obci pochází z r. 1446. V centru u hlavní silnice stojí zvonice z r. 1755, což dokládá datace nad vchodem. Před zvonicí je černozlatý kříž z r. 1856. Zvonice s křížem byla nedávno zrekonstruována.

Zděná lidová zvonice z roku 1794 v nádherné krajině Drahanské vrchoviny.

Zvonice pochází z roku 1802. Pozdně barokní sloh. Malá čtvercová stavba. Zaoblená nároží zvonice. Vnitřek zvonice zaklenut kupolí. Ve zvonové nástavbě dva zvony. Na vrcholu dvouramenný kříž.

Vysoká zděná věžovitá stavba z r. 1715 (snad O. Broggio) na místě starší dřevěné. Zachovány zvony z l. 1541 a 1619. Původní cibulovou báň nahradil v 19. století nízký stan s lucernou. Stojí na návrší západně od Hlásky a jižně od mariánského kostela.

Zvonice ze 17., či 18. stol. Původní zvon byl za první světové války roztaven. Další zvon byl během druhé světové války opět zabaven. Roku 1947 byl zakoupen další zvon a zvonička byla opravena. V roce 2003 proběhla úplná přestavba a zvonička byla posunuta a vysvěcena.

Mohutná zvonice na obdélném půdorysu vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 15. stol. V průběhu 16. století získala atikové ukončení, v českých zemích jen zřídka užívané. Od požáru 1677 zřícenina, dosud s pozůstatky sgrafitové omítky.

Prostá, ale malebná zvonička v osadě Pocheň pochází z 1. poloviny 19. století. Osada leží na říčce Čižině pod zbytky středověkého hradu Vartnova.

Osmiboká celodřevěná stavba s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Takové zvonice jsou charakteristické pro Polabské nížiny. Nosná konstrukce je kombinací dvou základních typů, a to vývojově starší štenýřové a mladší vzpěradlové.

Renesanční zvonice byla postavena r. 1609 Janem Maio Vlachem na místě původního městského domu. Potřeba zvonice vyvstala r. 1604 poté, co nově zavěšený velký zvon Michal poškozoval svými otřesy věž kostela sv. Jakuba. Ve zvonici byly nakonec zavěšeny i ostatní zvony z kostela sv. Jakuba Většího.

Zvonice je drobná sakrální architektura z 2. pol. 19. stol. Hranolová stavba, v jejímž vrcholu je osazen sanktusník. U zvonice mariánský sloup z 2. pol. 18. stol. Jde o toskánský sloup, na jehož hlavici stojí na obláčku postava Panny Marie. Na čelní straně sloupu kříž s korpusem, nad ním hlava andílka. Zvonice i sloup jsou zapsány v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kostel sv. Bartoloměje z pol. 14. stol. se zvonicí z 2. pol. 14. stol. s dřevěným zvonovým patrem, hodinami a Madonou z roku 1738. Roku 1782 byl kostel zbořen, ale zvonice zůstala zachována.

Samostatně stojící zvonice ve stylu italských campanil byla postavena na hřbitově u kostela sv. Petra, vysvěcena roku 1598. V roce 1680 vyhořela, požár roztavilo zvony a zničil i přilehlou kostnici. Novogotická podoba věže je dílem architekta J. Mockera a pochází z přestavby v letech 1875 – 1885.

Zvonice z let 1937–1939 měla umožnit zavěšení více zvonů, které by byly schopny vydávat dostatečně slyšitelný zvuk do širokého okolí poutního areálu. Stavbu protáhly námitky památkového úřadu, vysvěcena byla 27. 8. 1939. Jedna z mála nových zvonic, postavených v Čechách během 20. století.