Výsledky hledání míst

Gotický hrad se poprvé připomíná k roku 1351, kdy byl majetkem Vamberků. R. 1406 ho po půlročním obležení dobyla vojska Václava IV. Podruhé byl hrad dobyt a zničen vojsky města Plzně a krále Matyáše Korvína v r. 1478. Z hradu je dnes zřícenina.

Klasicistní zámek byl vybudován rodem Weissenburků v pol. 19. stol. na místě zaniklé tvrze. Zámek je dnes součástí areálu, který vlastní společnost Floria Věžky. Ta zde pořádá každoroční výstavy květin a jiných zahrádkářských výrobků.

Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Veronika podává Ježíši Kristu roušku. Kaple není památkově chráněná.

Původně středověká tvrz na přelomu 16. a 17 stol. přestavěna v barokní zámek, v roce 1840 přestavěný v empírovém stylu. V roce 1924 zde vybudován ústav pro slabomyslné. V současnosti domov pro osoby se zdravotním postižením a domov pro seniory.

V r. 1257 je zmíněn Hons z Vícemilic. Zde se pravděpodobně narodil neznámější člen tohoto rodu táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. V r. 1464 se udává tvrz a část vsi v majetku Jana Lebky ze Zájezdce. Před r. 1478 získává Lebkovu část Michek z Libice, který ves v r. 1478 prodává a tvrz zaniká.

Torzo barokního dvojkřídlého zámku z 2. pol. 17. stol. Od r. 1799 sídlo správy panství. Kolem r. 1853 přestavěn na sýpku a byty. V pol. 20. let 20. stol. majiteli T. a M. Dytrichovi. Po 1948 majetkem JZD, které zbořilo Z křídlo a J výrazně zmodernizovalo. V 90. l. zrestituován a zřízen autoservis.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Zámek vznikl rozšířením staršího objektu na počátku 17. století za správy Jana Jindřicha ze Štampachu podle projektu stejného architekta, jako zámek v Ahníkově. Sloužil jako lovecký, po roce 1880 upraven pro hospodářské účely, jimž slouží dodnes.

Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.

Po r. 1655 Nesslingery ze Selchengrabenu tvrz přestavěná na zámek. Jako šlechtické sídlo sloužil jen asi sto let a byl přeměněn na vinopalnu, pak zde bydleli úředníci velkostatku. V 80 letech 20.st.zbourán.

Vidhostice jsou stará česká vesnice, poprvé zmíněná roku 1252, přičemž tvrz stála od druhé poloviny 15.století. Zanikla po roce 1584. Tvrziště s centrálním pahorkem o kruhovém půdorysu o průměru asi deset metrů obklopeném kruhovým valem se nachází nad jihozápadním okrajem obce.