Výsledky hledání míst

Tvrz ve Vlastibořicích prvně doložena v polovině 14. století, v 15. století opuštěna. Dochovány pouze terénní náznaky v podobě zanikajících valů a příkopů.

Ostrožné hradiště bylo osídlené již v pozdní době kamenné, střední době bronzové a hlavně v raném středověku, zaniklo v 10. století. Bylo opevněno po celém obvodu, od severu a východu dřevozemní hradbou s čelní kamennou plentou. Vnitřní plochu rozdělovaly dva valy na tři části.

Muzeum bylo založeno r. 1924, slavnostně otevřeno 19.7.1931 z iniciativy místních spolků a organizací. Od r. 1984 sídlí v býv. rabínském domě na Šubertově nám. Muzeum má několik stálých expozic, v rodném domku F. V. Heka, na radniční věži, v domě na Šubertově nám. a řadu sezónních.

Reliéfní pozůstatky hrádku, jehož vznik zřejmě souvisel s prvotním osazováním krajiny, tj. ještě před rokem 1373, kdy byla ves již součástí okareckého panství.

Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.

Rozlehlý panský dvůr založil někdy v l. 1793-1799 majitel vranovského panství Josef Hilgartner z Lilienbornu. Po II. světové válce sloužil jako státní statek. Po r. 2018 byla většina budov pro špatný technický stav zbořena a začala přeměna na dětský park. Některé části statku jsou zakonzervovány.

Multifunkční telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou na Vlčí hoře nad obcí Osek. 40 m vysoká věž má ve výšce 15 m vyhlídkovou plošinu.

Rozhledna (19 m, 581 m n. m.). R. 1887 zde postavena bouda, r. 1889 nekrytá rozhledna s cimbuřím (12 m). Od r. 1945 v majetku státu. V l. 1952–57 využívána armádou. Od r. 1972 v soukr. majetku rodiny Jandových (zachráněna před zničením). R. 1996–1999 provedena celková rekonstrukce (KČT a další).

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.

Vlčí jámy jsou krušnohorská přírodní památka vzniklá jako propadliny po středověkých cínových dolech na úbočí Blatenského vrchu. Přístup vede od rozhledny na vrcholu nebo z města Horní Blatná po červené Cestě Antona Günthera.

Nevelký klasicistní lovecký zámeček s přilehlými objekty nechal v l. 1829-1830 vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwitz. Ve vlastnictví jeho rodu zůstal až do r. 1945, kdy přešel do držení státu. Po rekonstrukci v l. 1956-1958 sloužil jako rekreační středisko. V současnosti je školicím střediskem.

Písemné zmínky o místě jsou z roku 1318. V roce 1623 upravena místní tvrz na renesanční zámeček, v roce 1683 zámek barokně přestavěn. V současné době empírová podoba.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze pravděpodobně někdy kolem r. 1600 Albertem z Maltitz. Další majitel, hrabě Josef Schaffgotsch, ho v r. 1829 nechal částečně přestavět v empírovém slohu. Do roku 1992 byl zámek užíván jako rekreační středisko.

V roce 1792 Jan František Theer dal na místě zpustlé tvrze postavit klasicistní zámek.

Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.