Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané pochází z přelomu 16.-17.stol. Na hřbitově byl hrob předků olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Hřbitov zanikl v r. 1940 stejně jako zdejší židovská obec. Dnes je ve špatném stavu.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Židovský hřbitov založen v polovině 18. století, později rozšířen. Za druhé světové války zdevastován, po r. 2005 postupně zrevitalizován. Dochováno 241 náhrobků z let 1746-1937.

V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.

Hřbitov založený zřejmě v první polovině 16. stol., sloužil zejména zpočátku jako spádový pro plzeňskou oblast. V průběhu 2. svět. války takřka celý zničen nacisty. Dochováno pouze kolem 20 náhrobků a zbytky ohradní zdi.

Židovský hřbitov stojí na jižním okraji města, na návrší nad řekou Nežárkou. Byl založen možná na počátku 15. století a v minulosti jej několikrát rozšiřovali. Stojí zde krásné barokní náhrobky.

Židovský hřbitov v Žatci byl založen v roce 1869, o jedenáct později zde měl obydlí hrobník a v roce 1902 stála márnice. Za války nacisté hřbitov téměř zničili a komunisté jej neudržovali.

Židovský hřbitov ve Světlé byl založen roku 1886 jako náhrada za zaniklý starý hřbitov. Poslední zesnulí zde byli uloženi těsně po II. světové válce. Stojí zde 170 náhrobků s německými, hebrejskými i českými nápisy a náhrobky ze zrušených hřbitovů v okolí. Hřbitovní domek byl zbořen před rokem 1980.

Židé žili v Měcholupech od poloviny 16. století a osídlení pokračovalo až II. světové války. Hřbitov si založili v roce 1857 jižně od obce na kopci. Byl zdevastován nacisty, dochováno cca 30 stél z let 1890-1928 a zbytky márnice. Dnes je v katastrofálním stavu zarostlý náletovými dřevinami.

Hřbitov byl založen v roce 1594, náhrobky ale pochází až z druhé poloviny 19. století (dochováno cca 300 stél). Hřbitov byl zarostlý náletovými křovinami a stromy, byl zcela neprostupný. Po roce 200 rekonstruován. Vybudována nová vstupní brána.

Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.

Hřbitov byl založen v roce 1839 nad obcí Pražák, velmi daleko od centra Vodňan. Dochovalo se na něm cca 150 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1848. Poslední pohřby roku 1942. Toho roku zde židovská komunita zanikla, její členové byli deportováni do Terezína. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov založený roku 1692. Používán byl do roku 1932. V roce 1958 byl opuštěný hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Má rozlohu 1378 m2, je na něm 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Hřbitov je volně přístupný, branka v místě zbořené obřadní síně není zamčená.