Výsledky hledání míst

Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.

Pozůstatky tvrze a poplužního dvora z 15. stol. ve vsi poblíž Kolovče (Domažlice). Kromě chátrajících budov dvora různého stáří se zachovaly zbytky středověkého opevnění s nově opravenou nárožní baštou.

Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.

Kamenný kruh zvaný kromlech byl na východním okraji Zichovce vybudován r. 2010 jako novodobá replika prehistorických kruhů keltského původu. Tvoří jej celkem 13 kamenů ze tří různých lomů a hornin o celkové hmotnosti téměř 48 tun.

Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Bývalá gotická městská brána ze 14. století spojující ghetto s osadou Závodí. V r. 1671 byla zaslepena a včleněna do novostavby jezuitského konviktu. R. 1994 proběhla rekonstrukce. Dvoupatrová věž s got. portálem a vpadlinou padacího mostu.

Raně barokní budova židovské radnice byla postavena v l. 1687–1688 podle plánů arch. G. P. Tencally. Od 18. stol. do r. 1860 byla v budově také židovská škola. Židovská komunita zanikla za 2. sv. války. Radnice od r. 1958 chráněnou památkou, v l. 1974–1980 opravena. Dnes sídlem různých firem.

Pozdně barokní budova byla postavena v době vzniku židovského ghetta, někdy mezi lety 1708 až 1720. Budova sloužila jako obecní dům, byt rabína a od roku 1781 jako škola. Před rokem 1929 ji prodala židovská obec do soukromých rukou a poté sloužila k obytným účelům. Památkově chráněná od roku 2004.

Přítomnost židů ve Strážově je doložena již r. 1405. Jednopatrový dům čp.189 stával vedle synagogy a sloužil jako škola židovské náboženské obce (cheder). V přízemí býval byt rabína a v patře učebna. Škola fungovala pravděpodobně do zrušení obce v r. 1905, poté byla budova upravena k bydlení.

Blok původně židovských činžovních domů z dob rozvoje textilního průmyslu ve Frýdku z konce 19. a začátku 20. století. Zajímavostí je poloha přímo nad někdejším Bílým potokem. Domy částečně zachované, jejich podoba pozměněná rekonstrukcí na konci 20. stol.

Židovské ghetto vzniklo v Jemnici pravděpodobně již na počátku 14. století, nejstarší zmínka r. 1336. Většina zachovaných domů, přestavěna, má ale renesanční jádro. Synagoga zničena nacisty r. 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do Terezína. Na místě zbořené synagogy je pomník (konec 20. stol.).

Židovské ghetto vzniklo v pol. 17. století. Významnou stavbou byla synagoga vybudovaná asi v r. 1629. Rozšiřující přestavbou prošla v r. 1888. Synagoga, rabínský dům a všechny zbylé židovské domy byly zbořeny v r. 1988 kvůli výstavbě nákupního střediska.

Unikátně zachované židovské ghetto založené 1570 Ferdinandem z Lokšan, dnešní podoba z 18.–19. století. Pravidelně uspořádané domy kolem dvou náměstí, uprostřed severního synagoga. Zvláštní status dokládají dodnes zachovaná římská popisná čísla.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.