Výsledky hledání míst

Skleněný oltář výtvarnice Vladimíry Tesařové byl r. 2021 umístěn v býv. kostnici u kostela sv. Havla na zbraslavském hřbitově, který se nachází na návrší Havlín. Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu. Oltář je osvětlen.

Hranický kras je od roku 2003 národní přírodní památkou, která nemá u nás obdoby. Jeskyně byly objeveny roku 1912 a první průzkum byl proveden 1913. Roku 1926 byly zpřístupněny pro veřejnost. V letech 2002 – 2005 proběhla v jeskyních velká rekonstrukce.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Terénní zbytky hradu, o němž se nedochovaly přímé historické zprávy (r. 1293 se uvádí ves a r. 1582 už jen les Zbinsko), snad sídlo jednoho z vartemberských či bezdězských manů. Dochovány valy a šíjový příkop, pod hradem v údolí tesané světničky.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze v jihovýchodní části obce. Dochován pahorek s plochou jádra 20 x 20m. Založena patrně před rokem 1359 Vojslavem ze Zbyslavic. Tvrz nepřežila konec 16. století.

Větrný mlýn holandského typu z r. 1869 vystavěn K. Ulrichem a J. Baierem na místě staršího dřevěného mlýna, o němž je zmínka již r. 1753. Po 2. svět. válce mlýn radikálně zchátral. Od r. 1971 v soukromých rukou, opraven a slouží rekreačním účelům.

Ocelový obloukový most nad zdrží Orlické přehrady postavený v letech 1957–67. Rozpětím oblouku téměř 380 m byl ve své době největším svého druhu na světě.

Renesanční zámek vznikl v 16. stol. z tvrze, kterou na čtvercový zámek přebudoval r. 1569 Oldřich z Kounic. Zámek byl díky arkádám, hranolovým věžím v nárožích a celkové mohutné stavbě v pramenech uváděn jako hrad (v r. 1624).

Zámek byl postaven r. 1730 augustiánským klášterem jako letní sídlo pro hosty. Později zde byla továrna na bílou keramiku, která zde byla vyráběna do konce 19. stol. Po válce patřila budova zámku MNV a dnes je ve velmi špatném stavu.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Tvrziště s částečně dochovaným vodním příkopem. Tvrz je poprvé připomenuta v roce 1433 jako majetek Petra Selika z Luhova. Není zřejmé, zda tvrz vystavěl církevní a nebo světský vlastník. Držiteli mohli být i klášterní maníci.

Vesnická památková rezervace Žďár chrání soubor převážně roubených domů z 18. a 19. století. Kromě velkého statku čp. 3 s kamennou branou se jedná zejména o domy v hluboké skalní strži mezi návsí a dolní částí vsi.

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.

Bývalá tvrz, dnes dům č. p. 276, patří k nejstarším domům ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 v blízkosti farního kostela sv. Prokopa hamerníkem Kuncmanem. V 19. století upravena na školu, od roku 1937 městské muzeum.

Jediná zmínka o hradu je z r. 1365 bez uvedení jména, v té době už mohl být pustý. Archeologický materiál lze rámcově zařadit do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Dochována amorfní část hradby, valy a příkopy.