Výsledky hledání míst

Největší nefortifikační objekt Terezína vyplňuje severovýchodní roh Hlavní pevnosti. V letech 1782–83 vznikla budova tzv. španělského typu kolem tří nádvoří s arkádovými ochozy.

Tvrz Altes Haus vznikla ve 13. století jako ochrana vesnice a kláštera. Zanikla před r. 1552, kdy byla nahrazena druhou tvrzí. Místo leží ve vojenském újezdu Libavá.

Bývalý zámeček postaven pány z Vrbna na místě Nové tvrze. V 19. stol. zbořen a přestavěn na Panský dům. V sousedství postaven lovecký zámeček Bores. Vesnice zničena po r. 1945, neboť leží ve vojenském újezdu Libavá. Místo veřejnosti nepřístupno.

Mohutná novorománská stavba s orientálními prvky dominuje plzeňským Sadům pětatřicátníků. Byla postavena 1888–93. Vzhledem k poloze mezi obytnými domy unikla zničení za II. světové války, poté zchátrala. Velká obnova 1995–98.

V roce 1424 se na území obce připomíná vodní tvrz. Její pozůstatek v dolní části obce je evidován jako archeologická lokalita datovaná do období přelomu 13. a 14. stol. až konec 15. století.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Zámek postavil r. 1690 v barokním stylu Jan Václav Novohradský z Kolovrat. Čtyřkřídlá patrová budova má vstup v čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Zámek byl přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.

Zámek v rozsáhlém parku nad Heraltickým potokem, přestavěný koncem 16. století z gotického hradu s válcovou věží. Další přestavby v 17., 18. a 19. stol. Dispozici tvoří půdorys s malým a velkým nádvořím, mezi ně vestavěna novogotická kaple.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Šlechtické sídlo ve Velkých Hošticích vzniklo již před přelomem 15. a 16. století. Po roce 1754 bylo za Chorynských z Ledské přestavěno v pozdně barokní zámek, přestavovaný r. 1840. Kolem zámku přírodně krajinářský park z poč. 19. století.

Chátrající starší renesanční objekt s nárožní věží ze 16. až 17. stol. a navazující mladší barokní budova z poloviny 18. stol vystavěná rodem Skalů ze Lhoty, tvořící jeden zámecký komplex ve středu vsi nad potokem. Po r. 1869 změněn J. A. Schindlerem na lázně, ale ty zde nepřečkaly dlouho.