Výsledky hledání míst

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.

Zřícenina královského hradu. Založen před rokem 1316, kdy byl hrad Půtovi z Frýdlantu zastaven Janem Lucemburským. Před rokem 1500 pozdně goticky přestavěn, další úpravy v polovině 16. století. Roku 1658 pobořen. Zřícenina poškozena lomy, rozebírána na materiál.

Turistická rozhledna v ChKO Křivoklátsko. Přístupné po silnici mezi obcemi Roztoky a Všetaty na rakovnicku.

Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.

Dům čp. 146 stojí na místě tvrze, postavené kolem roku 1500. Ta byla několikrát rozšířena, ale roku 1796 prodána čtyřem sedlákům. Postupně odbouráno druhé patro a nejstarší část. Dnes soukromá chalupa se zachovanými detaily v interiéru.

Původně tvrz, v renesanci přestavěna na zámek, který byl později upravován barokně. Pozdějšími úpravami historický ráz staveb značně utrpěl.Zdevastovaný, zánikem ohrožený zámek byl novodobě rekonstruován na hotel.

Železnou věž na Velké Čantoryji postavily Třinecké železárny r. 2002. Váží 37 tun, má 5 podlaží, 170 schodů a vysoká je 29 m. Je to naše nejvýchodnější rozhledna.

Kovová rozhledna s dřevěným opláštěním byla na Velké Deštné postavena v r. 2019 podle návrhu brněnských architektů Lukáše Svobody a Tomáše Juráka. Vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je od 26. 10. 2019 celoročně (z bezpečnostních důvodů mimo období s nepříznivými podmínkami)volně přístupná po 96 schodech.

Zmínka o vsi z r.1328, tvrz snad ve 14. stol., doložena v 15. stol., v 16. stol. Zďárských ze Zďáru. Po třicetileté válce hosp. budova, panské sídlo znovu v r. 1692, v 18. stol. sýpka. Část zdiva snad dochována ve zdech barokní budovy býval. polesí.

Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.

Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.