Výsledky hledání míst

Panský dvůr z počátku 16. století, obsahující původně rezidenční pokoje vrchnosti. Byl několikrát upravován. Jako soukromý majetek byl v r. 1993 vrácen v restituci potomkům Dr. Holého - rodině Franků. Nynější majitel neznámý (2018). Objekt zdevastován.

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.

Ocelodřevěná rozhledna na kamenném soklu s krásným výhledem na Klatovsko a šumavský Královský hvozd vznikla r. 2013 podle plánů ing. A. Olšiny. Byla postavena na místě původní měřické věže a při celkové výšce 25,5 m má plošinu ve výši 19,2 m volně přístupnou po 94 schodech.

Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.

Tvrz byla založena koncem 15. stol. vedle dvora a místa zaniklé starší tvrze z počátku 14. stol. V r. 1580 Bohuš Morkovský ze Zástřizl tvrz renesančně přestavěl. Po třicetileté válce byla barokně přestavěna na zámek. Později upraven na sýpku a pivovar. Dnes je areál v soukromém vlastnictví.

Kamenný tříobloukový most vznikl zřejmě v letech 1712-1713 a r. 1717 byl doplněn o sochu sv. Jana Nepomuckého. V r. 2011 se uvažovalo o jeho zbourání, k čemuž však naštěstí nedošlo a nakonec byl zařazen mezi kulturní památky ČR. V r. 2013 proběhla jeho celková rekonstrukce.

Kamenný most pochází ze 16. stol. (první zmínka r. 1592). Na mostě je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. od Jana Sturmera. Od r. 1958 patří most mezi chráněné památky ČR. Při rekonstrukci po velké povodni r. 1997 byl opatřen železobetonovým zábradlím pokrytým kamennými deskami.

Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.

Nejjižněji situovaný vrt, nacházející se v Kubových sadech u poděbradského zdymadla. Vrt napájí přirozeným přetlakem bez čerpání veřejné pítko a používá se pro něj název Svatojánský pramen. Čerstvost pramene je dána krátkou přepravní vzdáleností, protože je pítko situováno na zdrojovém vrtu.

Minerální svatojosefský pramen byl získán poprvé v roce 1934 hlubinným vrtem do 59 m a poté co léty ztrácel svoji vydatnost, byl proveden v roce 1985 druhý vrt do hloubky 80 m. Jedná se o přírodní minerálku s lehkou radioaktivitou. Pramen vysvěcen v roce 2012.

Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.

Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.

Nevelký barokní patrový zámek s mansardovou střechou postavený Zikmundem Heimhausenem v 1. pol. 18. stol. využívaný též jako objekt lesního a báňského úřadu v době, kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Lovecký zámeček pojmenovaný po patronu lovců sv. Hubertovi postavený začátkem 18. století Černínovy z Chudenic.