Výsledky hledání míst

Zámek přestavěný z někdejšího královského hradu. V roce 1511 získal renesanční ráz. Poničen za třicetileté války a poté v 18. století, kdy byl několikrát dobyt. Dnešní mohutný vzhled získal přestavbou v letech 1786-1782.

Kamenná rozhledna vysoká 33 m se nachází na nejvyšším vrcholu Česko-saského Švýcarska od roku 1864, kdy ji nechal postavit kníže Thun v rámci budování sítě triangulačních bodů mocnářství. Roku 1936 zde byl poprvé v Čechách přijat televizní signál.

Kamenná 12 m vysoká rozhledna na vrchu Děd u Berouna, postavená za 5 měsíců v roce 1893, byla první rozhlednou Klubu českých turistů. Na ochoz volně přístupné vyhlídkové plošiny vede 56 schodů.

Přírodní památka U Báby, vyhlášená r. 1933 chrání společně se sousední památkou U Lomu obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Přírodní rezervace Baba se rozkládá na 242,7 ha. Chráněnou rezervací byla prohlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Park tvoří dva vulkanické čedičové vrchy Baba (362 m) a nižší Dědek. Pozůstatky dvou sopek.

Hrad pravděpodobně založil nechvalně známý Milota z Dědic v 2. polovině 13. století. Koncem 14. století patřil Šternberkům. Zanikl na počátku 15. století, dnes z něj zbyly pouze valy a příkopy.

Původně gotická tvrz poprvé zmiňována roku 1496 byla ve druhé pol. 16 stol. renesančně upravena. Ve druhé polovině 17. stol. za hraběte Jana Desfours byl na konstrukci původní tvrze postaven raně barokní zámek.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Barokní budova z roku 1713. Sousední budova zvaná Kaplanka sloužila jako škola, později muzeum. Na východní straně budovy je Školská brána.

stavby z let 1925-39, které se významně podepsali na tváři Opavy

Barokní areál děkanství z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy. Na fasádě pamětní bronzová deska Josefu Antonínu Seydlovi od sochaře Z. Dvořáka. Na zahradě pozdně barokní kaple s hranolovou věží.

Původní budova fary byla postavena kolem r. 1566 (dochován sklep s valenou klenbou). R. 1652 byla fara přestavěna. R. 1727 byla na jejím místě vybudována barokní budova děkanství. Působili zde význ. osvícenští kněží. R. 1956 byla budova opravena. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Jednopatrová barokní budova se starším jádrem, kterou nechala postavit v letech 1734 – 35 kněžna Marie Terezie Savojská v souvislosti s obnovením samostatné farnosti v Hradešíně. V r. 1905 byla povýšena na děkanství, to bylo zrušeno r. 2002. Spolu s kostelem a kaplí je památkově chráněna od r. 1958.

Barokní stavba děkanství vybudována spolu s kostelem r. 1705 Filipem Spannbruckerem. Restaurována v letech 1803–1804. V přízemí patrové budovy jsou místnosti klenuté valeně. V patře na západní straně se nachází sál s malovaným stropem z r. 1869. Budova děkanství slouží stále svému původnímu účelu.

Bývalá fara, později děkanství, původně postavena ve středověku. Roku 1726 renesančně přestavěna. Pak přestavěna klasicistně. V budově sídlí Centrum pro rodinu Sluníčko. Bývalá fara zapsána v státním seznamu kulturních památek.