Výsledky hledání míst

Památník z roku 1931 se nachází na úpatí Goduly. Byl postaven k 150. výročí vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Panovník údajně Komorní Lhotku navštívil.

Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.

Původně rychta, v r. 1671 povýšena na rytířský statek za Petra Carenzina. Po jeho smrti se často střídali majitelé. V r. 1733 jej získal klášter magdalenitek v Nise. Od r. 1807 v majetku Josefy Oehlové. V r. 1844 jej koupil Josef Latzel. V r. 1945 zkonfiskován.

Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Palác vznikl spojením více domů ze 14. stol. R. 1690 zadali Thunové z Hohensteinu jeho stavbu (arch. G. A. Canevalli / J. B. Mathey). R. 1718 byl koupen vévodkyní Annou M. F. Toskánskou a dokončen. V l. 1847-1918 byl v majetku Habsburků, od r. 1918 jej užívá Ministerstvo zahr. věcí. R. 1998 opraven.

Toufarův vodní mlýn v Domamyslicích byl jedním ze dvou vodních mlýnů na Mlýnském potoku. Mlýn je částečně technicky zachován. Před mlýnem stávala mohutná lípa, stará přibližně 500 let. Bohužel byla v roce 2007 vyvrácena bouří.

Tvrz prvně zmíněna 1362 jako majetek sázavského kláštera. Majitelem též nejvyšší pukrabství, od r. 1866 "Obec království Českého". Státní statek tu zřídil velkovýrobnu krmných směsí, od r. 1992 objekt slouží pro ekologicko-výchovné účely.

Dřevěná rozhledna, vysoká 16 m, stojící 539 m n. m. Byla postavena v l. 2001–2002 sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (sdružujícím 11 obcí) jako jedna ze tří dřevěných rozhleden. Projektantem je Ing. Martin Novák. Vyhlídková plošina je ve výšce 12 m.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.