Výsledky hledání míst

Smírčí kříž, který se nachází v lesích severně od města Lázně Kynžvart, je lidová práce ze žuly bez jakéhokoli textu nebo reliéfu. Od r. 1998 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Monolitický kamenný kříž latinského tvaru s vytesaným písmenem "F" se nachází v lukách asi 2 km jihovýchodně od centra Ovesných Kladrub. Památkově chráněn od r. 1998.

Smírčí kříž snad z 16. století při silnici z Ovesných Kladrub do Mrázova. Je zcela bez nápisu nebo reliéfu. Památkově chráněn od r. 1958.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Smírčí kříž, vytesaný z jednoho kusu hrubozrnné horniny má výšku 94 cm a šířku 68 cm, jeho tloušťka není známa. Nejsou na něm viditelné žádné symboly nebo nápisy. Kříž byl v neznámou dobu druhotně zazděný do ohradní zdi zrušeného hřbitova, původní umístění ani okolnosti jeho vzniku nejsou známy.

V místech, kde stál původní smírčí kříž, stojí v současnosti jeho kopie. Originál je od r. 2023 umístěn v muzeu v Českém Dubu. Replika zhotovena z dusaného umělého kamene. Odkazuje na jeho estetickou, historickou i společenskou funkci. R. 1966 zapsán do seznamu kulturních památek.

Kamenný žulový smírčí kříž na rozcestí vedle božích muk. Ojedinělá památka tohoto druhu v Jihočeském kraji. Památkově chráněný.

Smírčí kříž vznikl mezi 15. až 17. stoletím. Laická kamenická práce. Opracovaný kříž s krátkými rameny bez výzdoby. Zapuštěný hluboko do země. Doklad smírčího práva. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pravděpodobně pozdně středověký smírčí kříž, spolu s nedalekými kamennými renesančními božími muky tvoří památkově chráněný soubor. Jedná se o nízký kamenný latinský kříž s krátkými, rovně ukončenými rameny. Kříž je bez vyrytých symbolů, datace a nápisů. Památkově chráněný je od května 1958.

Robustní žulový smírčí kříž středověkého původu s okosenými hranami břeven. Horizontální břevno má delší než vertikální, z obou stran má rytinu šípu či šipky do kuše. Údajně označuje místo, kde byl fatálně postřelen mladík při potyčce o dívku či o dědictví. Památkově chráněný je od roku 1958.

Plochý kámen s odlomeným rohem a letopočtem 1507 na břevně.

Jeden z nejzachovalejších smírčích křížů v okrese Třebíč; velmi pečlivě opracovaný. Nedaleko se nachází ještě jeden s reliéfem templářského kříže.

Plochý smírčí kříž postavený na památku zavraždění Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Originál smírčího kříže umístěn na nádvoří hradu Buchlova. Na původní místo umístěna kopie.