Výsledky hledání míst

Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Salmův palác vystavěn ve 2. pol. 17. století na starších gotických domech. Barokní přestavba W. Reicha v l. 1727–28. Klasicistní podoba získána v l. 1791–92. Portál z r. 1687 od L. Seegera. Největší palácová světská stavba v Olomouci.

Secesní ateliér postavil v l. 1908–10 sochař L. Šaloun. R. 1934 dostavěny obytné prostory. V 80 l. 20. stol. ateliér prodán státu (oddělení obytných a ateliér. prostor), ateliér se stal sídlem J. Hány (stavebně upraven). Po r. 1989 ateliér chátral, r. 2001 koupen AVU a v l. 2006–07 zrekonstruován.

Pevnůstka byla postavena v 50. letech 18. stol. jako součást předsunutého opevnění k ochraně přístupových cest k městu od jihu a k ochraně stavidla k zatopení předpolí Olomoucké pevnosti. V letech 1834-1835 přestavěna a rozšířena.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

Tvrz prvně písemně připomínána r.1534. Za třicetileté války několikrát vypleněna, opravena až r.1643. R.1718 se stala sídlem hospodářské správy, nebyla udržována a r.1739 se uvádí jako zpustlá. Tehdy přestavěn na faru a takto sloužila až do r.1950.

Barokní kašna z l. 1721 - 26. Konkávně zprohýbaná kamenná nádrž, z jejíhož středu vyrůstá čtyřboký hranol. podstavec s maskaróny ukončený římsou; na níž stojí čtyři atlanti, podepírající mohutnou vápencovou mušli. Na ní pak na podstavci socha Samsona, bojujícího se lvem. Největší svého druhu v ČR.

Renesanční obytný dům rodiny Samsonů s dochovanými renesančními interiéry a sgrafity na uličním průčelí. Jeden z nejstarších dochovaných obytných domů v Rakovníku. Dnes slouží jako galerie a kavárna.

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.

Pozdně halštatské (kolem r. 750 př.n.l) a raně středověké hradiště z 8.–12. stol. Dvojdílné, o rozloze 6 ha, s vnitřním hradištěm na západě a předhradím na východě ostrožny. Dochovány nepatrné zbytky dvojitých valů s příkopem v severní části.

Dřevěná rozhledna byla otevřena 29.4.2005. Dřevěná věž je vysoká 15,5 m, z vyhlídkové plošiny ve výšce 13 m je rozhled na Beskydy, Jeseníky, Opavu a okolí.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Lokalita zaniklé drobné pohraniční slezské pevnosti proti Uhersku, chránící Těšínské knížectví. Šance typu reduta existovaly dle zákresů ještě v 70. letech 19. století.