Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna byla otevřena 29.4.2005. Dřevěná věž je vysoká 15,5 m, z vyhlídkové plošiny ve výšce 13 m je rozhled na Beskydy, Jeseníky, Opavu a okolí.

Lokalita zaniklé drobné pohraniční slezské pevnosti proti Uhersku, chránící Těšínské knížectví. Šance typu reduta existovaly dle zákresů ještě v 70. letech 19. století.

Terénní pozůstatky bývalé pohraniční vojenské pevnosti tzv. šance – typu reduta, tj. čtvercového zemního tělesa. Šance byly součástí systému tzv. Jablunovských šancí. Rozkládají se nejblíže údolí, kterým vedla úzkým průsmykem cesta z bývalých Uher do Českých zemí.

Místo zaniklých renesančních šancí - drobné pohraniční pevnosti na území obce Dolní Lomná. Vybudovány patrně kolem roku 1626. Koncem 17. století již nebyly obnoveny.

Terénní pozůstatky objektu bývalých šancí – menší pohraniční pevnosti typu redanu, která byla součástí složitého systému na obranu Těšínska a Slezska proti Uhersku. Šance Džolek byly vystavěny na svahu stejnojmenného návrší patrně kolem poloviny 18. století. Na počátku 19. stol. jejich význam upadl.

Zaniklé šance na pahorku v jz. části obce Hrčava. Vystavěny v r. 1645. Naposledy využity r. 1741, za prusko-rakouské války. V polovině 18. stol. svůj význam a zanikly. Z místa nádherný výhled na Trojmezí.

Zaniklá drobná pohraniční pevnost – šance – ze 17. století. Součást složitějšího systému tzv. Jablunkovských šancí. Pevnost typu reduta zanikla zemědělskou činností nejpozději do poloviny 19. století. Dnes na její existenci nic neupomíná.

Reliéfní pozůstatky nejspíše barokního opevnění ze 17.-18. století, které střežilo důležitou komunikaci z Vyškova do Kroměříže.

Terénní pozůstatky (násep ve tvaru širokého rovnoramenného trojúhelníku o stranách cca 45 m a výšce 4–5 m s čelním příkopem) objektu menší pohraniční pevnosti, součásti složitého systému na obranu Těšínska a Slezska. Vybudovány v období 30-leté války nebo za prusko-rakouské války v pol. 18. století.

Nepatrné terénní náznaky tří renesančních pevností - šancí - kolem vrcholu Kepma nad Bukovcem, vybudovaných v 16. století na obranu proti Turkům.

Opevněné místo, odkud posádka kontrolovala a chránila obchodní cesty. Bylo patrně narychlo vybudováno před r. 1680, kdy hrozil útok uherských povstalců. Ti přesto nakonec blízký Frýdlant vyplenili. S rozvojem vojenské techniky přestávaly být šance využívány a postupně zanikly.

Zaniklá renesančně - barokní pevnůstka, tzv. šance, na jazykovitém výběžku hory Obidová, písemně zmiňovaná na konci 17. století.

Zaniklá drobná pevnost-šance-typu reduta nad soutokem řeky Ostravice s Řečicí. Vznikla v 17.stol. na obranu cesty z Uher. Zanikla neznámo kdy. Existují dvě možnosti její lokalizace. Buď je zatopena přehradou Šance nebo stávala na kopci Šance (575m).

Zaniklý drobný vojenský objekt renesančně barokních šancí - drobné čtvercové pevnůstky nedaleko beskydského vrcholu Studeničný. Tvořily součást složitého vojenského systému pevností, které chránily Slezsko před vojenským útokem z Uherska. Ještě v pol. 20. stol. byly v terénu zřetelné.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.