Výsledky hledání míst

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery tvoří protáhlé území při horním toku řeky, která zde v podstatné délce tvoří státní hranici s Polskem. Chráněny jsou klečové porosty, vrchoviště, podmáčené smrčiny, rašelinné louky, štěrkopísčité náplavy řeky a společenstva rostlin a živočichů.

Budova bývalého zámečku postaveného za rodu Pražmů z Bílkova v 18. století. V roce 1932 přestavěn pro potřeby školství. Dnes nepřístupný.

Raškův kámen – izolovaný vápencový blok vznikl odtržením od korálového útesu a přemístěním podmořským sesuvem do hlubší části mořské pánve. Na nejvyšším místě skály byl vybudován v roce 1951 železný vyhlídkový můstek.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

19,5m vysoká věž je součástí komplexu restaurace a penzionu "V Trnčí". Místo je vhodné zejména k cykloturistickým výletům.

Patrné tvrziště po tvrzi z 15. století na zahradě za číslem popisným 25, na výrazném terénním výběžku v severovýchodní části obce. Tvrz postavili Petr Stolice z Rataj či jeho syn Jan. Nejpozději zanikla po roce 1415, kdy byla druhá část vsi připojena k panství Dobronice.

Trojkřídlý zámek na místě gotického hradu (zbytky v severním křídle), přestavěný renesančně koncem 16. století a barokně kolem roku 1672. Budovy na předhradí (bývalý pivovar) jsou převážně renesanční. Za zámkem jsou zbytky ohradní zdi kolem parku.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Lorenzo Piccolomini vystavěl v letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r. 1810.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Středověký vodní mlýn na Ratibořském potoku nechali pravděpodobně vystavět majitelé gotické tvrze v Ratiboři. Mlýn je poprvé uváděn r. 1617. V polovině 19. století byl mlýn radikálně přestavěn. Na počátku 50. let 20. stol. sloužil jako hájovna. Někdy kolem roku 1955 byl opuštěn a změnil se na ruiny.

Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.

Zámek byl postaven r. 1702 Janem Antonínem Kořenským z Terešova. V r. 1808 byl po požáru opraven a koncem 19. stol. byl rodinou Chotků přestavěn v pozdně klasicistním slohu a tuto podobu má dodnes. V zámku byl donedávna ústav pro postižené děti, vrácen v restituci.