Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 17. stol. A. V. Kaschnitzem z Weinbergu. R. 1830 byla provedena přestavba Dubskými z Třebomyslic. Narodila se zde rakouská spisovatelka Marie Dubská. Dnes zámek slouží jako soc. ústav.

Zámeček vystavěn v roce 1903 v novorenesančním stylu. V okolí zámečku jezírko s kapličkou.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (16. stol.) nejprve na renesanční zámek poč. 17. stol. za Jáchyma Zoubka ze Zdětína. V pol. 17. stol. byl jezuity přestavěn barokně. Poté byl v majetku rodu Lamberků a Strachwitzů. R. 1948 byl zkonfiskován a sloužil jako domov důchodců. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.

Pozůstatky labského zdymadla z roku 1911, postaveného firmou Lanna. Roku 1974 nahrazeno prohrábkou dna a novým stupněm Obříství, od té doby bývalá komora slouží jako útočiště lodí. Po roce 1990 se zde rozvinulo podnikání v opravách lodí a automobilů.

Zdymadlo stavěné podle projektu architekta Jana Zázvorky od 20. let 20. století. Jez dokončen 1931, plavební komora v září 1932, vodní elektrárna až roku 1948. Součást regulace středního Labe, zahájené počátkem 20. století.

Labský vodní stupeň, postavený v letech 1914–32 podle projektu arch. Františka Roitha. Nahradil původní pevný jez, který zhoršoval důsledky povodní v Mlékojedech, Lobkovicích a Kozlech. Součástí díla jsou i odvodňovací stoky z okolní nivy.

Zdymadlo v říčním km 59,009 (169,035) v Nymburce vzniklo v letech 1914–24 jako součást regulace středního Labe. Architektonické řešení František Roith, technické Ing. Josef Bartovský a Ing. Emil Zimmler.

Součástí regulace středního Labe bylo odstranění pevného jezu u místního zámku a rozšíření koryta řeky. V letech 1914–1916 byl postaven jez, v letech 1914–1918 elektrárna a do roku 1924 pak komora. Projekt A. Engela vytvořil mimořádně působivé technické dílo.

Pozdně barokní zámek obdélníkového půdorysu postavený za Michnů a Vacínova v první pol. 18.st.asi na základech původní tvrze. Součást zemědělského podniku. V současnosti je opuštěný a chátrá.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Vyhlídkový altán nad městem Šternberkem nechal postavit r. 1913 kníže Johann II. z Liechtensteina.

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Kamenné moře z devonského kvarcitu zvané Zelené kameny ve svahu pod hřebenem Hrubého Jeseníku, mezi Ztracenými kameny a vrcholkem Pec.

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.