Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna Slatina byla nad stejnojmennou obcí na návrší Okrouhlík postavena v letech 2018-2019. Od kolaudace v únoru 2019 je volně přístupná veřejnosti.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.

Slatinu poprvé připomíná zakládací listina litoměřické kapituly (1057). V 13. stol. nově vysazena, unikátně zachován půdorys okrouhlice s velkou návsí. VPZ chrání jak jej, tak celkový vzhled obce, dodnes určovaný především věncem stodol na obvodu.

Gotickou tvrz ze 14. století přestavěl Bohuslav Mazanec z Frymburka po r. 1561 na renesanční zámek. R.1732 Josef František ze Schönfeldu zámek barokně upravil. Auerspergové v 19. stol. upravili zámek neoslohově. R. 1945 zámek konfiskován Trauttmansdorfům .V l. 1950-52 zřízeno hippologické muzeum.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.

Ocelodřevěná rozhledna na severním okraji hřebene Jestřebích hor vznikla v letech 2013-2014 z iniciativy s.p. Lesy ČR k podpoře turistiky v méně známé části horského pásma. Je čtyřpatrová, 22,5 m vysoká a celoročně volně přístupná.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Původně tvrz vzpomínaná r. 1480, přestavěná na renesanční zámek v letech 1572 - 1586 za Jiřího Vlka z Konecchlumí. Dříve patrová budova zvýšena o patro při přestavbě r. 2004. Dnes domov důchodců.

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Pozůstatek bývalé gotické tvrze z konce 13. století v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. Prvně písemně uváděna až v r. 1607.

Reliéfní náznaky tvrze, nedávno částečně srovnané se zemí