Výsledky hledání míst

Kdy tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18.st. přestavěn, nelze přesně zjistit. R.1820 přestavěn. Před r.1908 uvnitř zmodernizován. Z kaple se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku jednoduchá. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Původně gotická věž byla postavena ve 14. stol. jako součást hradeb města. Pův. měla vchod ve vyšším patře a její spodní prostor se využíval jako obecní vězení. Upravena v pozdně gotickém stylu v pol. 15. stol., později renesančně a r. 1829 v klasicistním stylu. R. 2000 byla celkově zrekonstruována.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.

Rabínský dům, postavený v letech 1911-1912 v moderním slohu, vycházejícím z pozdní secese. Je dílem židovského architekta s tachovskými kořeny Alfreda Grotteho. Na rozdíl od synagogy, vypálené při křišťálové noci roku 1938, se dochoval rabínský dům dodnes. Má soukromé majitele a slouží k bydlení.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

Městečko, vzniklé na opyši hradního ostrohu, zahrnuje dodnes zachované podstatné prvky opevnění ze 14. století. Domy po mnoha požárech pocházejí dnes převážně z 18. a 19. století. Na řadě z nich se zachovaly hrázděné či roubené části. Město je považováno za nejmenší v České republice.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

Čtyři stupně nevelkých vodopádů na Vranovském potoce na západním okraji Rabštejna nad Střelou lze pozorovat ze souběžné lesní cesty od osamělého dvora Vranov do údolí Střely. Dvůr a celý tok potoka se nacházejí na katastru Rabštejna nad Střelou.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.