Výsledky hledání míst

Z původního vdovského sídla krumlovských paní se koncem 16. století vyvinula zbrojnice, změněná v letech 1625–30 na panský pivovar. Ten zde pod různými firmami funguje dodnes, veřejnosti kromě svých výrobků nabízí možnost prohlídek a restauraci.

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.

Soláň s výškou 861 m n.m. leží v CHKO Beskydy při Vsetínských vrších. Místo je významnou turistickou a lyžařskou lokalitou.

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Původní vodní tvrz (či hrad, prameny jsou v tomto ohledu nejednotné) postavená kolem roku 1350 byla přestavěna na jednopatrový zámek, který byl roku 1850 regotizován. Zámek má trojúhelníkové nádvoří. U zámku je rozsáhlý zámecký park.

Nevysoká dřevěná rozhledna se nachází na jižním okraji osady Vrchovina (část obce Sychrov) jižně od sportovního letiště Hodkovice nad Mohelkou. Stojí na soukromém pozemku mezi výběhy pro koně a je od konce roku 2015 volně přístupná.

Barokní zámek dal postavit v l. 1702-04 klášter Hradisko u Olomouce. Po r. 1784 zámek využíván jako vojenská škola, po požáru r. 1885 jako sýpka, po r. 1927 v majetku V. Jančíka jako kolařská dílna. Po r. 1945 znárodněn a opraven. Po r. 1989 vrácen v restituci, poté prodán obci, dnes zde sídlí OÚ.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Nevelká, ale unikátní barokní Vrtbovská zahrada patří k vrcholným dílům zahradní architektury své doby. Vznikla v letech 1712-1720 podle plánů architekta Fr. Max. Kaňky za spolupráce sochaře M. B. Brauna a malíře V. V. Reinera. Nyní je v majetku hl. m. Prahy a zpřístupněna veřejnosti.

Palác vznikl spojením dvou renesančních domů, které vlastnil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Sjednotit ve stylu pozdní renesance je dal letech 1627–1631 Sezima Jan z Vrtby. V baroku upraven podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera, sochařská výzdoba dvora a zahrady je od Matyáše Bernarda Brauna.

Dnešní pseudobarokní podobu získal všenorský zámek při přestavbách v 1. polovině 20. století především zásluhou Hanuše Kasalického. Možná existence prvotní tvrze v areálu hospodářského dvora není spolehlivě doložena.

Šestipodlažní budova postavena ve stylu geometrické moderny z l. 1912–1914. Autorem fasády je Jan Kotěra, celkové stavební řešení navrhl Josef Zasche. V interiéru řada umělecky cenných detailů. Památkově chráněná od května 1958. V současnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Původní tvrz je připomínána r.1464. Arkleb z Víckova okolo r.1600 přebudoval tvrz na renesanční zámek. Josef Wachtler přestavěl l.1833-1834 zámek v klasicistním stylu, renesanční ráz zůstal zachován. R.1915 zámek vyhořel, byl však renovován.