Výsledky hledání míst

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

První samostatná realizace architekta Josefa Mockera vznikla v letech 1870–1871 v tehdejších lázních sv. Josefa pro hraběnku Franziscu von Waldstein-Wartenberg. Později sídlo děčínských Thunů, po roce 1945 sociální ústav.

Vilu v novorenesančním stylu nechal v l. 1895-1896 postavit Wilhelm Briess podnikající v oboru sladovnictví. Architektem projektu byl přerovský rodák Jakob Gartner. Od r. 2014 je stavba kulturní památkou.

Vyhlídkové místo na krajinu Českého Švýcarska, je pojmenováno po matce majitele panství – Vilemíně Kinské. V 19. století na skále stál a k vyhlídkovým účelům sloužil altán.

Nevelký zámek uprostřed uzavřeného areálu statku, vzhledem k tomu nepřístupný a obtížně fotografovatelný. Stojí na místě tvrze, připomínané poprvé počátkem 16. století. Současná podoba po požáru 1789, nedávno důkladně obnoven.

Zámek postavil v l.1743-1746 Ignác Bechyně z Lažan v barokním stylu. Roku 1825 zámek vyhořel, ihned opraven. R.1955 předán do vlastnictví MNV. Jeho hlavní sál byl upraven pro pořádání okresních divadelních festivalů. Nyní v soukromém vlastnictví.

Archeologický skanzen Villa Nova začal být budován r. 1992. Stojí zde repliky staveb typických pro středověkou kolonizační vesnici 13. a 14. století. Stavby byly postaveny replikami dobových nástrojů a výhradně podle historických technologií.

Vilovou kolonii tvoří sedm vil z přelomu 19. stol., kdy Stražisko bylo oblíbeným letoviskem zámožných prostějovských měšťanů. Šest vil je postaveno ve stylu historizující lidové architektury, sedmá je stylově pokročilejším projevem moderny. Vily vynikají zejména svými řezbářskými prvky.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí z počátku 16. stol., kterou do dnešní podoby nechal přestavět Adam z Valdštejna mezi lety 1626–1638. Po r.1945 byl zámek zkonfiskován. Dnešní majitel pan J. Jelínek zámek využívá k pořádání kulturních akcí.

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.

První zmínky o vyhlášeném blatnickém víně jsou datovány do 14. století, kdy můžeme předpokládat počátek vinohradů v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Zachovalo se několik staveb původních vinných sklepů s významným géniem loci.

Vodárenská věž (40 m) byla postavena r. 1892 podle projektu arch. Antonína Turka. Zásobovala vodou Vinohrady a další městské části. R. 1962 vyřazena z provozu a byly v ní vybudovány byty, později kanceláře. R. 1991 byla prohlášena kulturní památkou. R. 1993 byla provedena rekonstrukce.

Secesní budova divadla byla podle projektu Aloise Jana Čenského postavena v letech 1905–1907. Na výzdobě se podíleli Milan Havlíček (autor velkých alegorických soch na průčelí), Bohumil Kafka, Antonín Popp a Antonín Mára.

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.