Výsledky hledání míst

V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.

Zámek byl postaven Václavem Robmhápem ze Suché kolem roku 1577. Na počátku 17. stol. byl zámek pozdně renesančně přestavěn a rozšířen. Od roku 1628 zámek sloužil k hospodářským účelům. Od roku 1948 je majetkem státu a dnes v něm sídlí měst. úřad.

Barokní zámek začal budovat v roce 1703 probošt premonstrátské kanonie v Nové Říši Bernard Leupold z Lowenthalu pro občasný pobyt příslušníků kláštera. Na počátku 19. století přestal plnit rezidenční funkci a přeměnil se v budovu dvora. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je zborcený a čeká ho úplný zánik.

Barokní zámek s pivovarem postaven v 2. pol. 17. stol. Po r. 1690 připojen k ostrovskému panství sasko-lauenburských markrabat. Kolem r. 1920 zámek rozšířen o nové křídlo. V současnosti v soukromém majetku, nevyužívaný a nepřístupný, od požáru r. 2012 zámek chátrá.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Zámek byl původně tvrzí z 15. stol., která byla přestavěna v 17. stol. Později, kdy byl zámek v majetku rodu Eichendorffovů, byl zámek upraven v klasicistním slohu a park kolem byl upraven. Z původně trojkřídlého zámku dnes zbylo jen jižní křídlo.

Ren. tvrz z poč. 17. stol., která je v SZ křídle barokního zámku postaveného v r. 1700 hrabětem Ferdinandem Ignácem Desfours. Jakub Veith upravil zámek klasicistně, ve 20. stol. postupně přistavěno 2. a 3. patro, a tím setřen ráz šlechtického sídla.

Po r.1497 tvrz zaniklá beze stop. Koncem 16.st. vybudována renesanční budova. Po r. 1691 přestavěna a rozšířena v barokním slohu, označovaná jako zámek. Do r.1855 sloužil potřebám místního pivovaru. V druhé pol.19.st. zámek změněn v obytnou budovu.

Renesanční zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze v pol. 16. stol. Sedlnickými z Choltic. V l. 1917–20 zde byla ubytovna pro maďarské a české vojáky. Zámek chátral a v roce 1924 se dokonce část zřítila. Později byl celý zámek rozebrán.

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.

Trojkřídlý zámek v klasicistním a částečně novobarokním slohu na místě zaniklé renesanční tvrze. V parku stojí pavilon zvaný Lovecký zámeček, Švýcárna a bazén se sousoším. V současné době slouží jako společenské místo.

Barokní zámek s rozsáhlým hospodářským dvorem postavil po r. 1710 Franz Josef von Schoenkirchen (dokončen 1722). V letech 1905–6 restaurován, po r. 1945 nápravné zařízení pro dívky, zemědělské učiliště, nakonec státní statek. Demolován v roce 1988.

Výstavný raně klasicistický zámek vybudoval pro sebe po roce 1874 Antonín Scheffer, jenž koupil v Širokém Brodě rychtu (fojtství), jejíž součásti byl i hospodářský dvůr. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu. Dnes je v soukromých rukou a je využíván jako dílny a garáže.

Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.