Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad. Zmiň. k r. 1046. Po zač. 13. stol. získán zchátralý hrad olomouc. biskupstvím, v pol. 13. stol. vybudován kamenný hrad – biskup Robert či Bruno. Připomínán r. 1277 – bisk. leník Dětřich Stange. Po postavení hradu Melice (1339) opuštěn.

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Zaniklá tvrz Dobrá Voda zmiňována r. 1355, kdy se odtud psala vdova po Cizkrajovi společně s jejich syny Našenem a Vrchoslavem. Tvrz prodali r. 1360 Bohuňkovi z Trstěnic, poté se majitelé často střídali. Tvrz zmíněna ještě r. 1492, r. 1506 jsou tvrz i ves uváděny pusté. Tvrz zanikla před r. 1550.

Hrad byl vystavěn buď zeměpánem nebo biskupem, sloužil jako protiváha sousednímu hradu Rychleby. Dochoval se pahorek jádra, zbytky předhradí a příkopu.

Tvrz snad Vrábských z Drahenic či rodu Radkovců ze 14. století. Nejstarší jádro budovy rozšířeno v pozdní gotice. Další přístavby, včetně zachovaných kleneb, jsou z 16. století. Dnes slouží jako fara.

Hradiště v druidských dobách plnilo psychotronickou funkci k očistě krajiny. 0,3 km východně od obce, v lesíku na ostrohu "Na Hájích". Osada je prvně písemně doložena kolem r. 1400.

Zbytek původního koryta řeky Bíliny se nachází nedaleko mosteckého železničního nádraží. Tok říčky byl přeložen spolu s dopravními komunikacemi a inženýrskými sítěmi v 70. letech 20. století při bourání starého města Mostu.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Kdy tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18.st. přestavěn, nelze přesně zjistit. R.1820 přestavěn. Před r.1908 uvnitř zmodernizován. Z kaple se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku jednoduchá. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Původně gotická věž byla postavena ve 14. stol. jako součást hradeb města. Pův. měla vchod ve vyšším patře a její spodní prostor se využíval jako obecní vězení. Upravena v pozdně gotickém stylu v pol. 15. stol., později renesančně a r. 1829 v klasicistním stylu. R. 2000 byla celkově zrekonstruována.