Výsledky hledání míst

Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1874. Kvalitní příklad regionální kamenické produkce z 2. poloviny 19. století. Pilíř je výraznou dominantou západní části náměstí. V r. 2006 restaurován a v letech 2011-2012 provedena úprava - sloupky s řetězem okolo pilíře. Památkově chráněn.

Rozměrný trojiční sloup uprostřed hlavního kadaňského náměstí vytvořil v letech 1753–55 J. Waitzmann. Vysoký trojboký hranol zdobí četné sochy a reliéfy svatých.

Předměstský dvůr s reprezentativní obytnou částí, označovanou někdy jako zámeček; první renesanční sídlo vzniklo za solního úředníka Ehrenpreise. Dnešní podoba pravděpodobně z pol. 70. let 18. století (za Franze Antonína Maurera). Dnešní název je podle předposledního vlastníka. Sídlo několika firem.

Přehrada Pilská vznikla r. 1962 na místě Pilského rybníku. Dnes slouží hlavně k rekreačnímu užití a rybolovu, původně měla sloužit jako zdroj vody pro strojírny. Rozloha 58 ha.

Goticko-renesanční stavba na jižním okraji starého židovského hřbitova vznikla na místě starší modlitebny v 16. a 17. století. Od roku 1960 jsou na stěnách vypsána jména všech 77 297 obětí holocaustu z českých zemí. Důkladná oprava stavby i památníku po roce 1990.

Železná rozhledna na Křemešníku, postavena r. 1993 v nadmořské výšce 765 m n.m., vysoká 52 m. Asi 400 m od věže stojí poutní kostel Nejsvětější Trojice.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.

Tvrz v Písečné byla postavena nejpozději v 1.pol.15.st. Ve 2. pol.16.st. byla přestavěna na renesanční zámek a jeho podoba z té doby trvá prakticky dodnes. Menší úpravy provedeny ve 2. pol.18.st. a pak až roku 1989.

Písečný vrch je pozůstatkem výbuchového hrdla třetihorní sopky, jejíž výbuch prorazil mocný masiv křemenců a dal tak vzniknout menším blokům tohoto nerostu. Ten byl od paleolitu až do nedávné doby těžen. Je nejstarším křemencovým lomem v Evropě.

Dřevěný lovecký zámeček nedlouhé historie, který vybudoval na přelomu 19. a 20. století arcivévoda Fridrich Habsburský. Dnes je upraven jako obytný soukromý dům.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Významný krajinný prvek, zatopená pískovna u Nákla s rozlohou 100 ha sloužící jak k těžbě, tak k rekreačním účelům. Vodní plocha svojí severní částí navazuje na CHKO Litovelské Pomoraví.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

Bývalý zámeček, dnes rodinný dům. Vystavěn někdy po r. 1738 za Ignáce ze Spens-Boden jako obytná a správní budova dvora nevelkého šlechtického statku. Na poč. 20. stol. byl dvůr za Larisch - Mönnichů rozparcelován a zámeček se přeměnil v soukromý rodinný dům. Dnes po rekonstrukci.