Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Swamp (česky bažina) je národní přírodní památka na březích dvou zátok Máchova jezera ve správním území města Doksy. Vyhlášena byla r. 2009 k ochraně slatinného a přechodového rašeliniště s četnými vodními plochami a populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Ocelový nýtovaný obloukový most přes řeku Ostravici. Vyroben r. 1913 Vítkovickými železárnami, autor projekti Ing. Bleich. Stojí na místě zříceného Říšského mostu. V r. 1945 při osvobozovacích bojích zachráněn Milošem Sýkorou, který zde padl.

Rozhledna (68 m, 403 m n.m.) byla postavena jako víceúčelový vysílač mobilního operátora r. 2001. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna až 30.5.2003, kdy se provozu ujal podnikatel A. Mach. Koncem r. 2005 byla rozhledna uzavřena, otevřena v dubnu r. 2006 novým provozovatelem (Gymnázium Fr. Křižíka).

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.

Původní barokní synagoga byla od základů přestavěna do nynější novorománské budovy v r. 1870. V listopadu 2001 byly slavnostně otevřeny zrekonstruované budovy bývalé synagogy a židovské školy, které dnes slouží kulturním účelům.

Mimořádně čistá ukázka drobné klasicistní synagogy s vnějším krytým schodištěm na ženskou galerii. Byla postavena v letech 1781 - 1784, empírově upravena po požáru roku 1840.

Synagoga z roku 1858, která nahradila starou libeňskou synagogu z roku 1592. Náboženským účelům sloužila do roku 1941. Poté byla užívána jako skladiště. Na počátku 90. let minulého století byla vrácena židovské obci a užívána jako kulturní centrum.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Synagoga z poč. 19. stol. v pozdně klasicistním slohu. R. 1856 zvětšena. Bohoslužby do 30. let 20. stol., poté skladiště, kadeřnictví a byty. Od r. 1995 ve vlastnictví Židovské obce v Praze, slouží jako muzeum.

Původně barokní synagoga z r. 1760, rozšířena r. 1860 a obnovena po požáru r. 1886. Sloužila do II. sv. války, poté skladiště. Od r. 1952 slouží Církvi československé husitské. V l. 1987–89 byly odkryty fragmenty původní výzdoby a nápisů.

Barokní synagoga z l. 1763–64, r. 1927 poničena požárem a rekonstruována. V letech 1938–41 se zde střídaly židovské bohoslužby s bohoslužbami církve čs. husitské. Dnes sídlo Rabasovy galerie.