Výsledky hledání míst

Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.

Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.

Nevelký barokní patrový zámek s mansardovou střechou postavený Zikmundem Heimhausenem v 1. pol. 18. stol. využívaný též jako objekt lesního a báňského úřadu v době, kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Lovecký zámeček pojmenovaný po patronu lovců sv. Hubertovi postavený začátkem 18. století Černínovy z Chudenic.

Kovová rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem byla navržena architektem J. Navrátilem, vybudována v letech 1972-4. Otevřena byla v r. 1975. Vysoká je 32 m, horní plošina je ve výšce 27 m, má 128 schodů. Výhled umožní na Olomouc, Hanou a Nízký Jeseník.

Poutní místo na vápencové vrchu bylo vybudováno postupně v 17.-19. stol. dle záměru Františka z Dietrichsteina. Unikátní areál, skládající se ze 14 kaplí, doplněných ústřední kaplí sv. Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského, doplněných samostatnou zvonicí a kaplí Božího hrobu.

Svatý obrázek Panny Marie pořízený vděčnými rodiči za záchranu syna, který spadl ze stromu. Původně umístěn na tomto stromě, po uhynutí stromu umístěn na dřevěném sloupku, ohrazeném dřevěnou ohrádkou.

Lovecký zámeček bývalé schwarzenberské Lesovny z let 1868–1870 postavený ve švýcarském stylu. Po požáru v roce 1990 byl odkoupen soukromou firmou a přestavěn z původní myslivny na nynější luxusní hotel.

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Tvrz připomínaná poprvé roku 1411 prošla v 16. století důkladnou renesanční přestavbou. Od roku 1633 sloužila hospodářským účelům, po II. světové válce zchátrala až ke zřícení severního křídla a současné devastaci ostatních částí objektu.

Deska vsazená roku 1654 do obnovených litovelských městských hradeb s textem, upomínající na zničení města Švédy o 9 let dříve. Při demolici hradeb přemístěna na levý břeh ramene Moravy a roku 1948 opatřena českým překladem textu.

Švédská mohyla v podobě jednoduchých božích muk na mírném kopečku připomíná mrtvé švédské vojáky, kteří zemřeli při dvojím neúspěšném obléhání hradu Hukvaldy v l. 1643 a 1645.

Památník, upravený (neznámo kdy) z přírodní vulkanovité skály na připomínku padlých ze srážky Švédů a posádky hradu Tolštejna r. 1642. Císařský oddíl byl tehdy s velkými ztrátami odražen a ustoupil zpátky na Tolštejn, který byl později dobyt. R. 1970 byl památník silně poničen hledači pokladů.

Jednoobloukový most z lomového kamene. Postaven snad před r. 1379 jako součást přístupové cesty k hamru. Délka 20 m, šířka 4 m, vzepětí nad hladinou 4 m. Na středu socha pravděpodobně sv. Barbory, před vstupem sv. Jan Nepomucký.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623-1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.