Výsledky hledání míst

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.

Zaniklý zámeček v prostorách dnešního Výzkumného ústavu pro chov skotu. Byl součásti původního dvora, z něhož se dodnes zachovala jeho západní budova, která je zrekonstruovaná.

Budova bývalého zámečku postaveného za rodu Pražmů z Bílkova v 18. století. V roce 1932 přestavěn pro potřeby školství. Dnes nepřístupný.

Trojkřídlý zámek na místě gotického hradu (zbytky v severním křídle), přestavěný renesančně koncem 16. století a barokně kolem roku 1672. Budovy na předhradí (bývalý pivovar) jsou převážně renesanční. Za zámkem jsou zbytky ohradní zdi kolem parku.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Lorenzo Piccolomini vystavěl v letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r. 1810.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.

Zámek byl postaven r. 1702 Janem Antonínem Kořenským z Terešova. V r. 1808 byl po požáru opraven a koncem 19. stol. byl rodinou Chotků přestavěn v pozdně klasicistním slohu a tuto podobu má dodnes. V zámku byl donedávna ústav pro postižené děti, vrácen v restituci.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.

Dvoukřídlý, zčásti patrový zámek s kaplí sv. Doroty postavený v roce 1694 rajhradským proboštem Benno Brancouzským sloužící pro letní pobyt příslušníků kláštera. Ten jej vlastnil až do roku 1939, kdy byl odprodán do soukromých rukou, od r. 1961 patří státu. Dnes v něm sídlí obecní úřad.

Původně renesanční tvrz v majetku rodu Čeloudů doložena v roce 1562, která byla kolem roku 1730 za Antonína Lipovského přestavěna v barokní zámek. V letech 1830 - 1909 zde sídlili Dalbergové, za nichž se zámek stal jen sídlem správy zdejšího statku. V roce 1948 přešel do majetku státu.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze po r. 1623 jezuity a po dalších 150 let byl jejich majetkem. Později se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi v r. 1905 i Alois Schönburg-Hartenstein. Dnes je zámek majetkem obce a slouží za sídlo Úřadu městské části Brno - Řečkovice a Mokrá Hora.