Výsledky hledání míst

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

Pomník představuje dělostřelce nad rozbitým dělem a padlým spolubojovníkem. Je věnován příslušníkům c. k. 10. armádního sboru, padlým v bitvě u Trutnova 27. června 1866. Pomník nechal vytvořit místní spolek k údržbě válečných pomníků v roce 1907. Autorem je trutnovský sochař Josef Zeipelt.

Pomník třem rakouským vojákům ze 16. praporu polních myslivců, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Údajně se jedná o jeden z posledních dřevěných pomníčků, které označovaly vojenské hroby ze střetů v roce 1866 bezprostředně po válce.

Pískovcový pomník s křížem z r. 1895 na hrobě tří neznámých rakouských vojáků, padlých 28. 6. 1866 v bitvě u Rubínovic. Na pomníku je německý nápis „Hier ruhen 3 österreichische Soldaten, gefallen durch Kugeln tapferer Feinde am 28. Juni 1866". Netypický kříž je zdoben motivy popínajícího se máku.

První pomník zde umístěn v roce 1923, za 2. světové války zničen. V roce 2010 založeno občanské sdružení Spolek pro obnovu pomníku Rumburských hrdinů a zahájilo veřejnou sbírku na obnovu pomníku. Odhalen r. 2015.

Pomník příslušníkům Selské jízdy, jejichž filozofie byla trnem v oku fašistickému režimu a po ní i komunistů, jenž jí zasadili poslední ránu (tzv.Nechanická aféra). Historie sahá až do poloviny 19. století. Obnoveny po sametové revoluci. Na kameni je vytesán reliéf jezdce a pod ním je nápis.

Pomník světového lékaře-neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (1856-1939) od sochaře Františka Navrátila a Ing. arch. Zdeňka Makovského z roku 1969.

Hodnotný pomník mečíře Šimona Nitzka, zavražděného lapky na cestě na trh do Trhových Svinů. Zhotoven ve tvaru smírčího kříže - kamenný pilířek zakončený zhruba oválnou hlavicí. Na hlavici vytesán kříž s nápisem a pod ní v celé ploše německý nápis. Zadní plocha opracována nahrubo. Památkově chráněný.

Pískovcový pomník třešťského rodáka, lékaře, matematika, fyzika a astronoma, mistra svobodných umění a vychovatele v různých šlechtických rodinách včetně rodiny Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře byl nucen emigrovat nejprve do Německa a poté do Holandska a Anglie. Zemřel neznámo kdy a kde.

Pomník sv. Václava v Dolních Marklovicích z roku 1930 od akademického sochaře Julia Pelikána z Olomouce.

Pomník Svobody odhalen r. 1924. Dominantní surovinou rula, čelní kámen žulový. V popředí přírodní pískovec. Stavba provedena svépomocí. Na nejvyšším místě mohyly letopočet 1924. Pomník s plaketami Jana Husa, Jana Žižky a Tomáše Garriqua Masaryka. Obnoven r. 2007. Nově osazen emblémy a kalichem.

Roku 1936 v Dubu nad Moravou odhalen pomník prezidenta T. G. Masaryka. Autorem je Josef Hladík. Do pomníku vložena prsť z bojišť čsl. Legií. Za okupace Německem pomník odstraněn a tajně uschován. Po osvobození r. 1945 znovu odhalen. Socha na svém místě přežila i dobu vlády komunistů.

Socha sedícího T. G. Masaryka byla znovuodhalena 7.3.1990. Původně šlo o kopii části sousoší Fr. Fabiánka z r. 1928 z Karviné - Dolů, zničeného v době 2.sv. války. Socha byla odlita z bronzu a odhalena 28.10.1948 na původním místě. Později přemístěna a dána do depozitáře v Č. Těšíně.

Pomník T. G. Masaryka byl vytvořen patrně ve 30. l. 20. stol. V obd. německé okupace byl odstraněn, k jeho slavnostnímu znovuodhalení došlo 19.5.1946. Po únoru r. 1948 byl z pomníku odstraněn reliéf T.G.M. Z iniciativy místních občanů byl pomník obnoven a v říjnu r. 2008 znovu slavnostně odhalen.

Pomník v podobě nakupených balvanů s pamětní deskou, která připomínala výstup básníka Theodora Körnera na Smrk 16. 8. 1809, byl poničen po roce 1945. Do původní podoby upraven v souvislosti s výstavbou současné rozhledny a opatřen novou deskou s českým překladem nápisu.