Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad. Dnešní ves Plesná zmiň. r. 1185 jako majetek waldsasského kláštera. Ves získal r. 1348 Rüdiger ze Sparneku a stala se součástí panství Luby a později Vildštejn. Hrad zmiň. až v 18. stol. Zničen pravd. r. 1519 vojenskou akcí města Chebu.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Obytný měšťanský dům s gotickým jádrem z pol. 14. stol. V 16. stol. renesanční úpravy, r. 1706 barokní přestavba. Cenné dekorativní nástěnné malby v patře z konce 18. stol. V l. 1957–60 obnoven.

Původně rokokový jednopatrový lovecký zámeček postavený r. 1790 za Filipa Kinského uprostřed nevelkého francouzského parku. Zbořen roku 1906 a na místě zbyly jen ojedinělé zbytky zdiva.

Bývalá textilní přádelna vystavěná bratry Neumannovými v l. 1889 - 90 podle projektu švýc. architekta S. Bronnera z Rüti. Monumentální obdélná dvoupatrová budova v duchu průmyslové secese z dvojbarevného režného zdiva s fasádou s ozdobnými římsami s ozubem a svislými pilastry, dnes bez využití.

Secesní vila podnikatele Julia Neumanna z r.1898 podle projektu R. Aulegka. Po 2. svět. válce sídlo Lašského muzea, od r.1960 okresní knihovny. Po dlouhých vlastnických peripetiích je vila na počátku 21.stol. nově opravena a slouží jako restaurační zařízení.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a tvoří část jižního křídla. V 19. stol. byl zámek novogoticky přestavěn. Od roku 2000 je majetkem firmy INTEC, která jej přestavuje na své reprezentativní sídlo.

Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.

Zaniklá tvrz, která se prvně zmiňuje r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic. Jindřich pro dluhy panství r. 1392 prodal svým věřitelům. Ti jej obratem prodali Jakubovi Končekovi z Turovic. R. 1464 se z Nevojic píše Mikuláš, poč. 16. stol. byly Nevojice připojeny k Bučovicím a tvrz poté zanikla.

Zaniklý hrádek celosvětového spolku Schlaraffia z roku 1909 ve stylu romantického hradu s hranolovou věží a červenožlutou fasádou byl do května 2019 jedinou dochovanou stavbou v Evropě. Spolek byl založen 10. října 1859, zakladateli byli Franz Thomé a Albert Eiler.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v r. 1764. V r. 1876 připadl zámek sestrám řádu sv. Hedviky, a žili zde i německé šlechtičny z Polska. Později byl v zámku dívčí penzionát a sirotčinec. Dnes zámek slouží jako ústav mentálně postižené mládeže.

Nežárecká brána, dříve též Linecká, pochází ze třetí čtvrtiny 15. století. Středověká brána má dva gotické a jedno renesanční patro. V 19. století byla brána opatřena hodinami. Nachází se nedaleko státního hradu/zámku, na Balbínově náměstí.