Výsledky hledání míst

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Novogotická Vlašimská brána byla postavena r. 1846. Do r. 1980 sloužila většinou jako obydlí a zázemí správců a zahradníků parku. V l. 1980–2006 zde měl ateliér malíř Stanislav Příhoda. V l. 2005–06 byla brána zrekonstruována a r. 2006 tu byla otevřena Podblanická galerie (provozovatel ČSOP Vlašim).

ParaZOO byla otevřena 2.6.2012 po asi roční rekonstrukci Záchranné stanice v Podblanickém ekocentru ČSOP. Záchranná stanice zde byla od r. 1994. R. 2011 byla léčebná část stanice oddělena a místo bylo upraveno výhradně na expozici zvířat, které nebylo možné po ošetření vypustit zpět do přírody.

Vesnice Podbořánky byla založena ve 12. až 13. století. O vlastní tvrzi, pokud existovala, se ale nedochovaly žádné písemné zprávy. Zanikla asi v 15. nebo 16. století. Stála snad v jihovýchodním cípu návsi.

Podbranský mlýn (mlýn Pod Kocourem, Na Vlnách) vznikl v průběhu 15. století. V r. 1462 město Horažďovice věnovalo městiště, na kterém mlýn stojí, mlynáři Vaňkovi Plačkovi. Mlýn je zachycen na dřevorytu od J. Willenberga z r. 1602. V současnosti zde působí centrum environmentálního vzdělávání PROUD.

Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.

Asi 10 ha velké štěrkopískové jezero, sloužící k rekreaci. Kolem jezera naučná stezka, možnost občerstvení.

Zaniklý hrad. R. 1262 zmiň. jako věno Hedviky ze Šaumberka, vdovy po Vokovi z Rožmberka. Zdědil syn Jindřich. R. 1380 držel hrad jako zástavu Vilém z Újezda, r. 1387 opět v maj. Rožmberků. Zánik hradu spojován s tažením husitů r. 1421. R. 1481 pustý.

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

Plumlovský, též podhradský mlýn na okraji Podhradského rybníka, při úpatí Zámeckého kopce. Více než 300 let starý objekt. Provoz zrušen r.1896. R.1920 zřízena malá vodní elektrárna. Dnes ubytovací zařízení.

Zámek postaven před r.1780. Upraven pro potřeby lesního úřadu. Jednopatrová stavba obdélníkového půdorysu. V 70.letech 19.stol. Fridrich Vilém Krönig upravil pseudorenesančně. Přistavěna čtyřboká věž. Sedlová střecha se třemi vikýři.