Výsledky hledání míst

Zaniklý zámek z roku 1734 byla barokní jednopatrová stavba o půdorysu písmene L s hospodářským dvorem a sýpkou. V 90. letech minulého století byl zbaven památkové ochrany a v roce 1998 byl zbourán. Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park.

Původní tvrz nejspíše z 2. poloviny 16. stol., postavená za Viléma ze Šternberka, byla za Martiniců počátkem 18. stol. barokně přestavěna na zámek. Dnes dvoukřídlá, jednoposchoďová budova s mansardovou střechou, ve které jsou byty.

Zřícenina hradu. Vyst. Jan Jindřich v letech 1361-1371. Od r. 1386 hrad převáděn na různé maj. (Jan Puška z Kuštátu, Jan z Boskovic); spory o hrad. R. 1412 hrad pustý. Obnova Václavem Šatným z Ještěda, napadal odtud vojska M. Korvína - hrad vypálen.

Autorem plastiky je Vratislav Karel Novák. Jedná se o českého sochaře, šperkaře a vysokoškolského pedagoga. Průkopník kinetické plastiky. V roce 1983 navrhl a realizoval kovovou plastiku, určenou pro Telekomunikační ústřednu v České Lípě.

Plastika lokomotivy Planian připomíná příjezd prvního parního stroje do Kralup. Autorem plastiky je výtvarník Martin Frind. Plastika připomíná jednu z nejdůležitějších událostí města. Lokomotiva přijela do Kralup r. 1849. Symbolicky tím způsobila přerod malé obce na průmyslové město.

Kamenná barokní plastika Panny Marie Frýdecké je z r.1867. Z kamenného kvádru 0,5m vysokého vystupuje asi 2m vysoký antický sloup, na němž na půlměsíci stojí kamenná Panna Marie (Frýdecká) s dítětem, oba s korunkou. Vše provedeno podle originálu uloženého ve frýdecké basilice.

Sloupová pískovcová plastika Panny Marie z r. 1861 v sedle pod Bílou horou nad Štramberkem. Ukázka krásného začlenění církevní architektury do kulturní krajiny. Spolu se vzrostlou lípou bývala a dodnes slouží jako místo odpočinku.

Patron obce svatý Prokop má v Dlouhé Třebové dvě sochy. Světce s berlou ukoval umělecký kovář František Bečka. Socha měří přes 2 metry. Je kovaná a svařovaná a její podoba se vyznačuje měděnou patinou. Světec je zobrazen jako poustevník s berlou, ke které je obojkem připoután ďábel v podobě draka.

Autor sochy Jakub Obrovský. Sochu vytvořil roku 1929. Plastika Ztracený ráj nebo též Vyhnání z Edenu či Vyhnání z ráje. Socha načas přenesena do Národní galerie, město Poděbrady ji získalo zpět a umístilo ji v lázeňském parku.

Hradiště na úzkém ostrohu nad řekou Střelou bylo osídleno již v pravěku, což dokazují zlomky keramiky z mladší době kamenné, chamské kultury a z pozdní doby halštatské. Dodnes jsou na kopci patrné zbytky valů a výhledy na řeku.

Památný strom platan javorolistý se nachází na vstupní straně do Janova hradu v lednickém zámeckém parku.

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

Dům z prvé pol. 14. stol, v 15. stol. přestavěn pozdně goticky. Za Plataisů z Plattenštejna na konci16. stol. přestavěn vrcholně renesančně. Současná podoba je klasicistní z let 1813–47. Zachovány gotické sklepy, renesanční nástěnná malba.

Technické vodní dílo vystavěné v pol. 17. stol. hrabaty Pražmy pro pohon frýdeckých mlýnů a valch. Od poč. 19. stol. sloužil kanál pro koncentraci plaveného dřeva a pohon textilních továren. Od konce 19. stol. jeho význam upadá a postupně zaniká.

Součást zdymadla Vraňany - Hořín, zřízeného v letech 1902–5 pro splavnění nejspodnějšího úseku Vltavy. Vodní dílo sestává ze dvou plavebních komor, technických a obytných budov a silničního mostu přes Laterální kanál.