Výsledky hledání míst

Cehnické lípy najdeme křižovatce polních cest mezi Cehnicí a Jinínem, cca 2 km od Cehnice. Vzhledem ke své výjimečnosti patří mezi chráněné památné stromy České republiky. Pod nimi stojí výklenková kaple.

Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.

Původně templářská komenda. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V 16. st. upravena na renesanční zámek. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako hotel.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Zmínky o Čejkách jsou v pramenech k letem 1354, 1360, 1364, poté Čejky z psané historie mizí. Tvrz zanikla zřejmě za husitských válek. Dochoval se pahorek tvrziště oddělený od ostrohu dvěma šíjovými příkopy. Dnes v nepřístupné oboře.

Klasicistní zámek, postavený Helverseny v místech starší tvrze po r. 1785. Patřil Lobkowiczům a od r. 1891 Stráneckým, kteří nechali přistavět boční kapli a upravit interiéry. Po r. 1945 znárodněn a využit jako ústav sociální péče, dnes soukromý majetek.

Bývalá gotická tvrz, na přelomu 16.-17.století přestavěná na zámek. Od roku 1925 je stavba využívána k hospodářským účelům, dnes je v soukromém vlastnictví a je nepřístupná.

Výšinné opevněné hradisko osídlené v období eneolitu, pozdní době bronzové - době halštatské (přesněji HB, HC) je archeologicky cenná lokalita s dochovanými relikty opevnění. Archeologicky zkoumáno v letech 1984 a 1999-2000. Kulturní památka.

Hradiště Čekyně II je nedávno nalezená nevelká pravěká opevněná lokalita z období kultur lužických popelnicových polí s dochovanými relikty opevnění, kterou v r. 1999 objevil M. Plaček. Opevnění patrně mělo sloužit pouze jako příležitostné útočiště.

Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.

Tvrz postavena kolem r.1300. Koncem 15. stol. byla rozšířena. V 16. stol. byl vybudován dvorní trakt . V r. 1730 bylo sneseno druhé patro jižního křídla. Objekt tvrze byl v letech 1973-1982 zrekonstruovaný.

Tvrz v Čelechovicích na Hané je písemně zmíněna roku 1381. Psával se po ní rod z Čelechovic. Zanikla buď splynutím s hospodářským dvorem či z jiného důvodu. V 15.-16. století je již uváděn pouze dvorec, který stával u dnešního cukrovaru.

Barokní zámek Machtů z Löwenmachtu z konce 18. st., po požáru přestavěn r. 1831 klasicistně. Barokní kaple sv. J. Nepomuckého připisovaná J. Santinimu. Od r. 1893 v majetku rodiny Adámků, po restitucích slouží k bydlení a jako sídlo rodinného statku.

Jesenické celní kolo je kamenný kruhový monolit s vytesanými kříži po obou stranách, údajně pocházející ze 17. století, upozorňující na povinnost zaplacení poplatku za použití cesty. Jeho význam ale není s jistotou známý, mohlo by jít také o smírčí kámen postavený v místě, kde údajně býk zabil ženu.