Výsledky hledání míst

Původně hrad ze 14. stol. Koncem 15. stol. přestavěn na zámek. Portál patří mezi první renesanční památky u nás. Po požáru v r. 1509 rozšiřován. Roku 1643 jej vydrancovali Švédové. V r. 1840 vnitřní zámek (bývalý hrad) vyhořel a byl z větší části stržen.

Historické jádro města Moravská Třebová je od r. 1980 městskou památkovou rezervací, a to zejména pro soubor pozdně gotických a renesančních měšťanských domů s mázhausy a renesanční zámek (památka evropského významu), dále renesanční radnice s věží, kostel Nanebevzetí Panny Marie a zbytky opevnění.

Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Budova z let 1828–30, přestavována v letech 1924 a 2006.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Objekt věže bývalé moravskoostravské hvězdárny, vystavěné v rámci bytového domu ze 40. let 20. stol. na nároží Českobratrské a Herodovy ulice. V r. 1956 byla na věž instalována hvězdářská kupole o průměru 4,8 m. Dnes nefunkční a nevyužívaná.

Monumentální neoklasicizující objekt bývalé Moravskoostravské spořitelny a městské knihovny podle návrhu arch. Karla Kotase z let 1928-30 nanáměstí Dr. E. Beneše. Dnes sídlo radnice centrálního městského obvodu Moravské Ostravy a Přívozu.

Zaniklý správní hrádek (dvorec) olomouckých biskupů v západním nároží městských hradeb. Založen patrně ve 2. pol. 14. století, zaniká na přelomu 15. a 16. století. Později areál hřbitova a zaniklé kaple sv. Lukáše postavené v l. 1729–40 a zbořené r. 1894.

Nepatrné zříceniny hradu, poprvé zmiňovaného r. 1406. Hrad vystavěn patrně spolu s městečkem ve 14. stol. (centrum těžby žel. rudy). Od r. 1373 město v držení pánů z Kravař. Zánik hradu nejpozději v husitském období.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Původně gotický hrad r. 1560 za Petrolda z Lipé přestavěn na renesanční zámek, za třicetileté války poškozen, v 18. st. barokně upraven. Do r. 2012 známý především výstavou monumentálního cyklu A. Muchy Slovanská epopej, dnes se zde pořádají výstavy převážně současného umění a jiné kulturní akce.

Vojenský podzemní objekt V-521 vybudovaný mezi roky 1983 - 1987. Sloužil jako kombinované velitelské stanoviště pro sovětské letectvo a pro protivzdušnou obranu. Od r. 1999 o areál pečuje Klub PHVJ Třebestovice, jenž v průběhu rekonstrukce objekt zprovoznil jako vojensko-historický skanzen.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1238 kdy se odtud píše Předbor. Poté se majitelé tvrze často střídali, nejvýzn. byl r. 1368 Beneš z Kravař a Krumlova a poté jeho bratr Lacek. R. 1480 koupil tvrz Protivec ze Zástřizl, nevyužíval ji ale jako sídlo. Od r. 1565 zmiňována tvrz nová, postavená poblíž.

Zámek byl postaven na konci 17. století. Po požáru v roce 1807 byl zámek přestavěn v empírovém stylu, přestavba byla zřejmě realizována až po roce 1816. V zámku je dnes obecní knihovna a jsou v něm byty a hospoda.