Výsledky hledání míst

Vodní mlýn byl postaven přibl. poč. 17. stol. Starší historie mlýna není známá, novodobější se odvíjí od okupace, kdy byl zákaz mletí. Po válce mlýn krátce fungoval, poté zestátněn. Zchátralý mlýn po r. 1989 vrácen mlynářské rodině Valentů. Opraven, dodnes slouží původnímu účelu.

Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.

Datován od počátku 14. století za působení mlynáře Skuhry. Roku 1951 jej značně zdevastovala povodeň a téhož roku přestal sloužit svému účelu. Posledním mlynářem zde byl Josef Svoboda ze Zahrádek. Od roku 1992 rekonstruován do dnešní podoby.

Tvrz v obci doložena na poč. 17. st., po r. 1733 přestavěna na barokní zámek. V l. 1883–89 přestavěn v romantickém slohu pseudogotiky. V druhé pol. 20. stol. značně zchátral. Poč. 21. st. zahájeny rekonstrukční práce.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou vyskytující se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou se objevoval v usedlostech Slezska koncem 19. století.

Původně zde zmiňována v r. 1481 sklářská huť. První zmínka o vsi je z r. 1576. V r. 1594 Dominik Schürer z Waldheimu dostává do správy sklárnu a v r. 1598 ve vsi staví kostel a malý ren. zámek. V r. 1612 je z Mlýnic samostatné panství, v r. 1737 se stává součástí lichtenštejskému panství Ruda.

Jediná dochovaná městská brána bývalých hradeb o nichž je zmínka již z r. 1290. Přestavěna r. 1585 biskupem Stanislavem II. Pavlovským. R. 1840 novogoticky upravena Ant. Archem.

Původní dřevěná stavba z r. 1748 byla nahrazena r. 1882 dnešní stavbou architekta J. Zítka. Ke kolonádě patří prameny Mlýnsky (č.6), Rusalka (č.7), kníže Václav (č.8., dvě pramenní vázy), Libuše (č.9) a Sklaní (č.10), který je v sousedství kolonády.

Mlýnský náhon při řece Bečvě zbudovaný v roce 1474 Vilémem z Pernštejna dosahující délky až 14 km.

Vodní plocha Mlýnského rybníka vznikla z toho důvodu, aby měl zdejší mlýn dostatek vody v sušších obdobích, kdy v Šanovci a Bělečském potoce voda chyběla. K jejímu vybudování došlo na počátku 17. století a na rozdíl od mnoha dalších rybníků nedošlo nikdy k jejímu zrušení.

Mlýnský vrch, zalesněné žulové bradlo nad rybníkem při cestě z Blatna do Stebna, byl pravděpodobným místem srážky císařských rejtarů se vzbouřenými sedláky ze širokého okolí. K nerovnému boji došlo dvě hodiny po poledni dne 25. dubna roku 1680.

Bývalá tvrz ze 14. století na skalnatém ostrohu v majetku Pelhřima z Mnichu. R. 1359 se uvádí Pikart z Mnichu, po něm Petr z Mnichu (1367) a Jan z Mnichu (1394). R. 1762 byla tvrz upravena a slouží jako fara.