Výsledky hledání míst

Rozhledna na Milešovce pochází z r. 1904 a je součástí meteorologické observatoře, která umožňuje vstup v otevírací době. Rozhled z Milešovky je historicky považován za jeden z nejkrásnějších u nás.

Zaniklý hrad. Knížecí dvorec zmiňován již r. 1124. V letech 1241–1403 vlastněn řádem německých rytířů, kteří ho dostali darem. Stával patrně před miletínským zámkem.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Kde hrad stával, nelze přesně zjistit. Asi prvním držitelem byl v letech 1283–86 Vilém z Miličína. Hrad nejspíše zanikl za husitských válek a správa panství byla přenesena před polovinou 15. století na hrad Choustník.

Renesanční panský dům Rožmberků byl r. 1696 Küenburgy přestavěn na barokní zámek. Sídlem vrchnosti do r. 1732, po požárech r. 1749 a 1834 zčásti přestavěn, zčásti zbořen. Dnes nevýrazná patrová budova bez slohových znaků.

Evangelická modlitebna, pojmenovaná podle reformního kazatele ze 14. stol. Jana Milíče z Kroměříže, byla vybudována v letech 1950-1957 podle projektu arch. Bohumila Bareše. Byla otevřena r. 1952 a užívána do počátku 80. let. Pro špatný technický stav a úbytek věřících je od té doby uzavřena.

Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.

Železná rozhledna (35 m) stojí na úpatí kopce Tomáška ve výšce 580 m n. m. Víceúčelová věž, sloužící jako vysílač mobilního operátora Eurotel a jako rozhledna. Rozhledna byla postavena r. 2001, téhož roku byla otevřena veřejnosti. Volně přístupná. Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

Skromné pozůstatky hradu ze 13. století, prvně zmiňovaného r. 1423 v souvislosti se jménem Petr Labuť seděním na hradě Milkově z rodové větve Švamberků.

Ves Milkovice je prvně zmiňována r. 1323, zanikla však během husitských válek. Později je tu již připomínán jen dvůr a od r. 1532 při něm tvrz. Po připojení Milkovic ke starohradskému panství však tvrz zanikla. Nyní tu je pouze moderní zemědělský provoz a rekreační domek na bývalém tvrzišti..

Milník z r.1841 se nachází v Janově, dnes městské části Litvínova, na kdysi důležité zemské cestě, spojující Čechy se Saskem.

Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem

Oválný pahorek bývalého tvrziště s tvrzí, která se v pramenech vyslovně neuvádí. Pravděpodobně ale byla založena spolu s obci někdy kolem roku 1358 a patřila pánům z Boskovic. V roce 1364 se po Milonicích psal Jurek. V polovině 14. století tvrz zřejmě zanikla. Dne se na tvrzišti nacházejí zahrady s kůlnami.

Budova, která je v materiálech Památkového ústavu označována jako zámek, vznikla někdy po roce 1771, kdy František Tesař obec Milonice koupil od majitele černohorského panství Jindřicha Josefa Aueršperka. Po koupi dalších objektů zde založil velkostatek, jehož části zámek byl. Po roce 2000 byl statek včetně zámku zbořen.

Zámek, zřízený snad po r. 1709 v místě starší správní budovy dvora, nahradil zaniklou středověkou tvrz. Po r. 1780 za Lichtenštejnů ztrácí sídelní funkci. V letech 1922-1925 přechází do soukromých rukou. Zámek je výrazná patrová budova s polovalbovou střechou a pozůstatkem kaple v patře.