Výsledky hledání míst

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Pozůstatek bývalé gotické tvrze z konce 13. století v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. Prvně písemně uváděna až v r. 1607.

Původně tvrz vzpomínaná r. 1480, přestavěná na renesanční zámek v letech 1572 - 1586 za Jiřího Vlka z Konecchlumí. Dříve patrová budova zvýšena o patro při přestavbě r. 2004. Dnes domov důchodců.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Křížová cesta dlouhá cca 1 km překonává výškový rozdíl cca 130 metrů. Vybudovala ji r. 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Tvoří ji 13 zděných výklenkových kaplí z r. 1856 a vysoký kamenný kříž z r. 1888, který představuje XII. zastavení. Poslední oprava kapliček proběhla v letech 2004-2009.

Budova vystavěna v letech 1913–1914 pro vojenské potřeby. Armádě složila až do počátku devadesátých let 20. stol. V letech 2001–2003 přeměněna pro potřeby Slezské university.

Budova Slezského divadla, postavená v letech 1804–05 prošla více přestavbami, v roce 1909 vyhořela. Při rekonstrukci na počátku 90. let 20. století jí byla navrácena novorenesanční podoba z konce 19. stol.

Tvrz nejspíše ze 14. stol. v polovině 15. stol. přestavěna za Supů z Fulštejna na renesanční zámek. Dnešní pozdně barokní podoba zámku je přestavby v polovině 18. stol. za Jana z Mattencloit.

Původně tvrz z přelomu 15. a 16. stol.V letech 1548 - 1565 za Supů z Fulštejna již menší renesanční zámek. Později za Hodiců zámek rozšířen a při zámku zřízen okázalý park.

Zal. 1. května 1814 jako tzv. Gymnazijní muzeum se sídlem v dnešní budově Zemského archivu je nejstarším muzeem na území ČR. Nyní sídlí v budově postavené v letech 1893–1895 podle projektu J. Scheringera a F. Kachlera. Od r. 1955 vědecký ústav.

Měšťanský dům, v jádru gotický, z počátku 15. století. Dvorní křídlo bylo postaveno v polovině 16. století. Velká vstupní síň je renesanční. V klasicismu vzniklo v interiéru nové schodiště a v roce 1886 dům získal novogotickou fasádu. Dnes slouží budova pro potřeby města.

Klasicistní palác z poloviny 19. století vznikl postupnou přestavbou pozdně renesančního domu a raně barokního paláce hrabat Šliků.