Výsledky hledání míst

Sloup stojí uprostřed zdevastovaného náměstí 1. máje. Možnost bezplatného parkování, od autobusového nádraží asi 100 m jižně, od železniční stanice asi 500 m východně.

Mariánský sloup na hranolovém soklu s výjevy Kristova utrpení, který vyrůstá na čtyřech sloupcích. Postaven roku 1701 severně od kostela, přežil bez významnější úhony poválečnou devastaci obce.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Sloup z r. 1701 od chebského kameníka Viléma Felsnera se sochami sv. Jakuba Většího, Antonína Paduánského, Floriána a Jana Nepomuckého. Barokní socha P. Marie byla v 50. letech poškozena a nebyla obnovena. V l. 1995–6 sloup restaurován studenty AVU Praha. Zničená socha P. Marie nahrazena kopií.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka postaven v roce 1890 kamenickým mistrem Slejškou. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce. Sloup s dekorativní hlavicí je ze žuly, stejně jako hranolový podstavec pod ním. Sloup restaurován v roce 1996.

Původní barokní sloup během doby zničen, dochovalo se pouze torzo. Obec Sazená mariánský sloup začátkem 21. stol. obnovila. Vedle barokního sloupu stojí dřevěná vidlicová zvonička z 19. století. Na ní umístěn původně klasicistní zvonek, který je nyní nahrazen jeho replikou.

Mariánský sloup s obrazem sv. Jana a Pavla byl v Mistrovicích postaven 15. května 1725 nákladem obce a zásluhou Jakuba Hrdiny, což dokládá český nápis. Sloup je od r. 2007 chráněn jako kulturní památka.

Mariánský sloup z roku 1684. Postaven jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Sloup nese sochu Immaculaty. Na přední straně městský znak. Kolem sloupu osm osmibokých pilířků spojených řetězy. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.

Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.