Výsledky hledání míst

Raně barokní sloup z roku 1681, postavený na paměť morové epidemie, která prošla Čechami rok předtím. Doplněn pozdějšími sochami svatých z let 1725–75. Stojí uprostřed hlavního rumburského Lužického náměstí.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie vytvořený r. 1715 sochařem Janem Sturmerem jako dík olomouckých a hranických měšťanů za ochranu před morem v l. 1713–14.

Netradiční morový sloup z roku 1715, vytvořen jako poděkování za odvrácení morové epidemie v letech 1711–14. Má nezvyklou formu prostých kamenných sloupkových božích muk s kovaným křížem na vrcholu.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.

Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).

Sloup postaven v letech 1716-18. Dílo sochaře Jana Sturmera. Postaveno na paměť morové epidemie z roku 1715. Sloup je zlacený. se sochami svatých. Ve stylizované jeskyni socha sv. Rozálie. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.

Sloup z roku 1724 na litovelském náměstí od Václava Rendera, opraven v letech 1798, 1885 a na přelomu 20. a 21. století. Bohatá sochařská výzdoba ve stylu dynamického baroka.

Barokní pískovcový pilíř z r. 1731. Sousoší Panny Marie s morovými světci, sv. Šebestiánem, sv. Rochem a sv. Karlem Boromejským. Na trojbokém obelisku socha Panny Marie v oblacích. V letech 2013-2016 sloup restaurován. Zapsán do seznamu kulturních památek ČR.

Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Morový sloup byl postaven v barokním stylu v roce 1679. Je zdoben sochami světců, a to sv. Rozálií, Štěpánem, Šebestiánem a Rochem.

Morový sloup, který nyní zdobí horní část zábřežského Masarykova náměstí, byl postaven roku 1713.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.