Výsledky hledání míst

Tvrz postavili před r. 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Poč. 16. stol. byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po r. 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po r. 1945 zestátněna a postupně chátrala.

Středověká tvrz v dnešním městysi Vraný zchátrala za třicetileté války a jako nevyužívaná byla v 1. polovině 18. stol. stržena. Zanikla beze stop a byla nahrazena rokokovým zámkem.

Vrapická tvrz je zaniklým sídelním útvarem, z jehož fortifikace se zachoval pouze příkop. Byla založena asi ve 14. století, zřejmě Mikulášem Benešovským z Vrapic. Stále znatelné tvrziště je zarostlé vegetací a do nedávna sloužilo jako skládka..

Reliéfní zbytky tvrze neznámé historie v polích asi 2 km západně od Vratěnína

Výrazný pahorek jádra kapkovitého tvaru vystupující z vysoké říční terasy nad řeku Ostravici v poloze Landek u Vratimova. Snad sídlo pánů z Vratimova uváděných v období 14. a počátku 15. století.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Již velmi setřelé terénní náznaky tvrziště v centru obce poblíže kostela. Archeologicky byla tvrz, nazývaná Krähenstein, datovaná od poloviny 14. stol. do počátku 16. století.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Sotva patrný reliéf opevněného sídla a pravděpodobné druhé sídlo na dvou sousedících nevýrazných výběžcích do údolí Vrbičanky, kde stávala zaniklá ves Všetrapy v oblasti zvané Hrádky.

Tvrziště neznámé historie nazývané Na zámku, na ostrohu nad meandrem Moravské Sázavy, oddělené příkopem a ještě v 19. stol. patrným valem. Tvrz pravd. vznikla což dokládají i archeologické nálezy, mezi l. 1292–1358, kdy panství náleželo Zbraslavskému klášteru a bylo potřeba odlehlý majetek chránit.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

Terénní zbytky tvrze ze 13. století. Ve 14. stol. patřila rytířům z Labouně, poté Valdštejnům, za husitských válek Krušinům z Lichtenburka. Tvrz zanikla požárem ve 2. pol. 15.století. Dochován okrouhlý pahorek jádra obklopený z větší části vodním příkopem.