Výsledky hledání míst

Rekonstruovaný třístřílnový objekt čs. opevnění XI./186/C vz. 36 kontrolující řeku Bílinu a provoz na silnici Ústí n/L - Trmice. Jediné muzeum opevnění na Ústecku a jedno z mála muzeí tohoto typu objektu spravuje KVH Trmice. Cílem je uchování památky na odhodlání našeho národa k obraně republiky.

V překrásné oblasti NP Podyjí se nachází několik objektů armádní obranné techniky. Tento stojí jen několik metrů od řeky Dyje, která tvoří přirozenou hranici s Rakouskem, pár set metrů od hraničního přechodu Čížov - Hardegg po zelené značce.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.

Zachovalá pevnůstka LO vzor 37 v bezprostředním okolí Stříbra byla součástí tzv. Plzeňské čáry. Okolo řopíku vede naučná stezka Středověké hornictví na stříbrsku.

Robert Geraldin vystavěl po pol.17.stol.zámek. Koncem 17.stol.Věžníkové zámek barokně přestavěli. V r. 1833 přestavován. Patrová barokní zámecká budova obdélníkového půdorysu, na průčelí rizalit, v jehož ose vystupuje v patře balkon s balustrádou.

Tvrz přestavěná na zámek poprvé připomínaná r. 1403, kdy ji vlastnil Prokop Krukner. R. 1409 získal tvrz Mikuláš z Újezda a provedl přestavbu v gotický věžovitý objekt. Přestavěna počátkem 17. stol. v renesanční zámek, dnešní vzhled výsledkem barokní přestavby Antonia Porty z r. 1679.

Barokní palác Přehořovských z Kvasejovic z let 1702–1704 podle projektu G. B. Alliprandiho. Pozdně barokně upraven I. J. Palliardim. Od r. 1753 jej vlastnili Lobkowiczové. Dnes sídlo zastupitelského úřadu Spolkové republiky Německo.

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.

Tvrz v Lobodicích se uvádí pouze jednou v r. 1367 v souvislosti se sporem mezi bratry Onešem, Janem a třetím bratrem Bernardem, kteří se po Lobodicích také psali. Zanikla během 15. stol. a dnes již není známo, kde stála. Byla zřejmě chráněna vodním příkopem a mohla stát někde u mlýnského náhonu.

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Hradiště o rozloze 7 ha z doby hradištní, z 10. – 12. století, pravděpodobně využívané již mnohem dříve (eneolit, doba bronzová, halštatská). Dochoval se pouze zbytek prvého šíjového valu.

Pozdně gotická tvrz připomínaná r. 1532, přestavená po r. 1571 na renesanční zámek. Za třicetileté války vypálen. Opraven Netolickými z Eisenbergu po r. 1754. Necitlivá přestavba po r. 1945. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Nevýrazné pozůstatky opevnění po tvrzi na návrší kostelíka. O existenci tvrze vypovídají písemné prameny z let 1258 a 1259. Tehdy byl zmíněn i Václav z Lochu. Po zániku tvrze byl na jejím místě vystavěn gotický kostelík sv. Bonifáce.

Historický památník Locus perennis neboli Věčné místo označuje jeden ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896. Nyní součást české nivelační sítě. Památkově chráněný pomník pochází z r. 1889.