Výsledky hledání míst

Klasicistní stavba postavená kolem r. 1800 pro hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Obdélná dvoupatrová budova s mansardovou střechou má fasády členěny pilastry a zdobnými vpadlými poli, parkové průčelí zvýrazňuje trojúhelný fronton s clam-gallasovským erbem. Dnes je jedním z lázeňských pavilónů.

Areál zaniklých lázní, oblíbených na přelomu 18. – 19. století, zbudovány u pramene bohatého na uhličitan vápenatý. Pramen zachycen v roce 1760 v lese nad obcí, nad ním vystavěna kaplička Panny Marie.

Nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách založen r. 1841 MuDr. A. Šlechtou u Hruboskalského skalního města. Z lázní se zachovala kolonáda a ubytovny Pramen a Zámeček, které i dnes slouží jako ubytovací zařízení.

Lázně ve Skalce byly založeny u sirných pramenů roku 1929. Jejich využívání před rokem 1929 není doloženo. Původně zde vyvěraly prameny Julinka a Jan. Prameny Vojtěch, Karel, Svatopluk a Cyryl byly získány vrty. Určeny k léčbě pohybového ústrojí.

Slatinice patří mezi nejstarší moravské lázně. Poprvé jsou připomínány v roce 1558. V roce 1701 zde Jan Adam z Lichtensteinu zřídil lázeňský dům. Přírodním léčivým zdrojem je zde sirná voda využívaná ke koupelím.

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.

Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.

Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.

Kamenný most přes řeku Bílinu v obci Lbín byl postaven v 2. pol. 18. stol. Most s třemi oblouky a nízkou parapetní zdí je registrován jako kulturní památka.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.

Dřevěná dvoupatrová rozhledna nad osadou Lebedov z r. 2015. Doplněna r. 2019 o přístřešek s posezením. Dřevěná křídla na boku a celkový tvar připomínají tradici větrných mlýnů v tomto kraji.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.