Výsledky hledání míst

Mahenovo divadlo je dílem architektů F. Fellnera a H. Hellnera z let 1881-1882. Stojí na místech bývalých městských hradeb. Provoz zahájen 14.11.1882. Průčelí je zdobeno toskánskými a korintskými sloupy, bohatými plastikami, v jeho středu je socha řeckého boha Dionýsa,jehož vůz táhnou lvi a panteři.

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Pravděpodobně nejvýše položený maják na světě prezentovaný jako vize Járy Cimrmana. Rozhledna leží 785 m nad mořem a vyhlídková plošina v 803 m n. m. Dřevostavba z borového dřeva s dubovým schodištěm. V základech věže je muzeum Járy Cimrmana.

Rozhledna Maják-Šrotík je oplechovaná betonová věž v podobě přímořského majáku navazujícího na objekt v podobě pirátské lodi pojmenované Naděje. Byla postavena na přelomu let 2007- 2008.

Vyhlídková věž Maják o výšce 16,3 m postavena v letech 2017-2024 v soukromém areálu Přístav Hlušovice, který byl vybudován v námořnickém stylu. Přístupná v otevírací době přilehlé restaurace Captain Club.

Součást vojenského pevnostního systému z 18. st. Vězení pro vojáky a politické vězně, např. pachatele atentátu na F. F. d´Este. Od r. 1940 věznicí gestapa. 1945–8 sloužila jako internační tábor pro válečné zajatce a Němce určené k odsunu.

Patrový zámek postaven jako pozdně renesanční Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově roku 1687. Později upravován Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po rekonstrukcích v roce 2018 zpřístupněna expozice Fr. L. Riegera a Fr. Palackého.

Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna – Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.

Vinný sklep na okraji vesnice Šatov, jedinečný svou vnitřní výzdobou podzemních prostor lidovými plastickými malbami místního rodáka Max. Appeltauera z pol. 20. století.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Během staletí se ze srtážního místa proměnil ve velkostatek. Jde o soustavu budov v chebském stylu.

Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.

Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.