Výsledky hledání míst

Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.

Jeden ze šesti klášterů, vzniklých v rámci vysazení Nového Města pražského Karlem IV. Komunita zanikla během 16. století, obnovena po třicetileté válce (1669), definitivně zrušena 1783. Klášter sloužil armádě, kostel upraven novogoticky 1858–63. Dnes pravoslavný chrám Narození Přesvaté Bohorodice.

Mohutná budova, kombinující klasicistní řád s novorománskými detaily, tvoří západní čelo hlavního zákupského náměstí. Stavbu nadali roku 1865 excísař Ferdinand I. a jeho manželka Marie Anna, klášter fungoval jako dívčí vzdělávací ústav do II. světové války. Dnes v přízemí pošta, zbytek prázdný.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Novorenesanční palác s ozdobnými litinovými prvky v podobě arkýřů a konzol v uličním průčelí. Vystavěn v l. 1847–48 na místě staršího objektu ze 14. stol. podle projektu L. von Förstera pro bratry Kleinovy, majitele železáren v Sobotíně.

Gotický hrad z konce 13. století, vystavěný pány z Janovic a Klenové. V 17. stol. bylo na předhradí již pustého hradu vystavěno nové sídlo. V 19. století pseudogoticky upraven. Dnes se zde nachází galerie výtvarného umění.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Rozhledna (17 m, 1244 m n. m.) stojí na místě dřevěné věže (1817), kterou nahradil v l. 1838–68 vyhlídkový gloriet. R. 1880 postavena Krušnohorským spolkem nejprve dřevěná a poté kamenná rozhledna (r. 1884). R. 1893 přistavěn hostinec, postupně rozšířen. Po r. 1989 chátrá. V letech 2004-2013 rekonstruována, poté v provozu zajišťovaném městem Boží Dar.

Zámek dal r. 1589 vystavět opat zábrdovického kláštera jako renesanční rezidenci, v době baroka rozšířena. Po zrušení kláštera v r. 1784 získal zámek náboženský fond. Po r. 1820 interiéry klasicistně upraveny. R.1932 zámek koupilo město. Zámek slouží jako sídlo Městského úřadu, Městského muzea atp.

Kamenná rozhledna z r. 1938 v nadm. výšce 1066 m.n.m. Otcem myšlenky byl spisovatel K. Klostermann. Za války sloužila jako protiletecká pozorovatelna. Po r. 2001 byla navýšena - vyhlídka 30 m nad zemí.

Městský palác vznikl po r. 1614 sjednocením a přestavbou dvou starších domů. Současná podoba s vysokými pilastry a atikou s volutami je výsledkem úprav po požáru r. 1690. V r. 1957 bylo v domě umístěno městské muzeum a poté též městská galerie.

Hrad postavený ve 20. letech 14. století pány z Dubé. V roce 1426 dobyt a pobořen husity. Od roku 1544 uváděn jako pustý. Rozsáhlá romantická rekonstrukce z počátku 20. století jej připravila o středověkou autentičnost.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.