Výsledky hledání míst

V r. 1580 zahájili Žerotínové stavbu zámku na místě starší tvrze. Trojkřídlý zámek s osmibokou věží a arkádovým nádvořím. Nízké a úzké ochozy. Masivní sloupy jsou svisle propojeny s jakýmisi pilastry. V baroku dostavěn nový, samostatný objekt.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.

Vrch s nadmořskou výškou 638 m n.m. V lesích nalezneme mohutné kamenné valy, pozůstatky keltského oppida z 6.-5.stol. př. n. l. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna vysoká 32 m, postavena Klubem českých turistů v letech 1939-1941.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Venkovská usedlost zaujímá urbanisticky významné místo v obci. Pochází z 1. poloviny 17. století (datace do let 1610-1611). Nyní v ní sídlí muzeum Roubenka. Památkově chráněná.

Skanzen volně rozptýlených zemědělských usedlostí postavených od pol. 19. st. do 1.pol. 20.st. Expozice je doplněna technickými památkami na vodní pohon.

Telekomunikační ocelová věž vysoká 42m s vyhlídkovou plošinou s velkým rozhledem na meandry Vltavy. Věž je ve výšce 489 m nad mořem. Otevřena 3.7. 1999

Poslední z 8 větrných mlýnů v okolí, pův. z r. 1748, shořel při osvobozování Klobouk v dubnu 1945. Díky nadšencům byl obnoven přenesením zchátralého obdobného mlýna z Pacetluk v letech 1982-1985. Jako plně vybavený a funkční je zpřístupněn veřejnosti.

Vila postavená 1930–1 pro tehdejšího ministra zahraničí a jeho manželku u údajné přírodní Husovy kazatelny nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v Sezimově Ústí. Úprava roku 1937 dotvořila její vnější vzhled. Veřejnosti přístupná od roku 2009.

Vila starého olomouckého podnikatelského rodu byla postavena v l. 1905–6 u Michalského výpadu mezi stejnojmenným kostelem a bývalým konviktem. Drobné úpravy po I. světové válce. Po roce 1945 vila zpustla. V posledních letech včetně zahrady opravena.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Sídlo textilního magnáta Theodora von Liebieg s prvky histor. slohů smíšenými se secesí vzniklo ve třech etapách v l. 1897–1904 podle projektů A. Bürgera, W. Moldheima a J. Schmeissnera. Po konfiskaci mateřská škola, dnes slouží reprezentaci města.