Výsledky hledání míst

Rozsáhlé sídlo Lichtenštejnů v barokním stylu na místě renesančního zámku a gotického hradu. Do r. 1726 demolován. Zřízením dvora, dostavbou kaple, divadla a teras vznikla rezidence v dnešní podobě - součást památkové a biosférické rezervace UNESCO.

Architektonicky cenný soubor průmyslových objektů, součást někdejšího továrního areálu, založeného r. 1865 F. Wannieckem. Nově zakomponovány do komplexu nákupního a společenského centra Galerie Vaňkovka, který vyrostl do r.2005 na místě areálu.

Hrad z 2. poloviny 13. stol. V držení Markvarticů do 15. stol. R. 1504 hrad koupil Bartoloměj Hiršpergár. V r. 1563 přestavěn renesančně. V letech 1639–1645 těžce poškozen Švédy. Po r. 1714 účelově využíván a dochoval se v dobrém stavu. V r.1987 vyhořel.

Vávrův dům renes. původu, pův. obytný dům novoměstských mlýnů na Vltavě, přestavován barokně r. 1678 a klasicistně r. 1834. Před r. 1847 vyzdoben nástěnnými malbami Jos. Navrátila. Před r. 1988 rekonstruován pro sbírky poštovních známek Poštovního muzea, důkladně opraven po povodni r. 2002.

Nejstarší zachovalá část areálu hospodářského dvora velehradského kláštera pochází z poloviny 16. století. Ve 20. století došlo k demolici západní části areálu. V letech 2010-2011 proběhla rekonstrukce a adaptace na multifunkční centrum.

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.

Turistická rozhledna v ChKO Křivoklátsko. Přístupné po silnici mezi obcemi Roztoky a Všetaty na rakovnicku.

Železnou věž na Velké Čantoryji postavily Třinecké železárny r. 2002. Váží 37 tun, má 5 podlaží, 170 schodů a vysoká je 29 m. Je to naše nejvýchodnější rozhledna.

Mohutná novorománská stavba s orientálními prvky dominuje plzeňským Sadům pětatřicátníků. Byla postavena 1888–93. Vzhledem k poloze mezi obytnými domy unikla zničení za II. světové války, poté zchátrala. Velká obnova 1995–98.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

V r. 1580 zahájili Žerotínové stavbu zámku na místě starší tvrze. Trojkřídlý zámek s osmibokou věží a arkádovým nádvořím. Nízké a úzké ochozy. Masivní sloupy jsou svisle propojeny s jakýmisi pilastry. V baroku dostavěn nový, samostatný objekt.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.

Vrch s nadmořskou výškou 638 m n.m. V lesích nalezneme mohutné kamenné valy, pozůstatky keltského oppida z 6.-5.stol. př. n. l. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna vysoká 32 m, postavena Klubem českých turistů v letech 1939-1941.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.